Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2628/2017

-281

USNESENÍ

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 3. 2. 2016, č. j. -228, kterým soud zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně odkázal na některá dřívější soudní rozhodnutí, ze kterých vyplývají přiznané náhrady žalobkyni v částkách 108 625 Kč a 500 000 Kč a dovodil, že není dána existence důvodů, respektive takových majetkových poměrů, které by odůvodňovaly osvobození žalobkyně od soudních poplatků. Nejsou tak dány ani předpoklady pro ustanovení bezplatného zástupce. Soud prvního stupně dále uvedl, že z programu ISAS bylo zjištěno, že žalobkyně vystupuje u tamního soudu ve více než 191 řízeních, vždy v postavení žalobkyně, navrhovatelky či stěžovatelky. Dále Okresní soud v Olomouci k dotazu soudu prvního stupně dne 7. 10. 2014 sdělil, že eviduje 259 věcí týkajících se žalobkyně. Při takovém enormním zatížení soudu, kdy je žalobkyně převážně neúspěšná, lze usoudit, že jí nejde o ochranu jejích práv, ale pouze o vytížení soudu. Podávání žalob proti státu je pro žalobkyni o to snadnější, když řízení je ze zákona od placení soudních poplatků osvobozeno a žalovaná organizační složka státu není zastoupena advokátem, tudíž žalobkyně nemusí při neúspěšných řízeních hradit právní zastoupení úspěšné strany.

Odvolací soud se v napadeném usnesení zabýval pouze odvolací námitkou žalobkyně, která v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně uvedla, že rozhodnutí vydal asistent soudce, který k tomu nebyl oprávněn. K tomu odvolací soud odkázal mimo jiné na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, podle které může o žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů rozhodnout asistent soudce, nejde tedy o vadu řízení, pro kterou by bylo nutno rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit. Protože žalobkyně neuplatnila žádné konkrétní námitky proti obsahu usnesení soudu prvního stupně, odvolací soud nepřezkoumával jeho věcnou správnost.

Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání ze dne 16. 5. 2016 (č. l. 237), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyla žalobkyně zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně současně v dovolání požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o odklad právní moci napadeného rozhodnutí.

Usnesením ze dne 10. 10. 2016, č. j. -262, které bylo žalobkyni doručeno dne 25. 10. 2016, soud prvního stupně vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 18. 4. 2016, č. j. -235. Současně žalobkyni poučil, že nebude-li do 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “

Podle věty první platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. , , ; nebo ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ).

Účastník občanského soudního řízení uplatňuje ve smyslu ustanovení právo svévolně tehdy, činí-li procesní úkony nikoliv v zájmu ochrany svých subjektivních práv, ale jen zlovolně (při vědomí, že tím svá práva neochrání a ani ochránit nechce) a se záměrem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu, popřípadě alespoň procesní obtíže. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku se pak jedná zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska (k tomu dále srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. , a ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyššímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně k Nejvyššímu soudu podává desítky dovolání, jež byla ve větší míře odmítána nebo řízení o nich zastavováno. Dovolací soud má tak za nepochybné, že záměrem počínání žalobkyně je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (srov. ), nýbrž pouze vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu, nebo účastníků řízení odlišných od žalobkyně. V takové situaci nemůže žalobkyně ovšem očekávat, že podáváním žádostí o osvobození od soudních poplatků přenese veškeré náklady jejím chováním vznikající na stát nebo na jiné účastníky jí svévolně vyvolávaných sporů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ). K tomu Nejvyšší soud dodává, že žalobkyně dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a litigiózní (sudičské) - srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a k tomu také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. .

S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že žalobkyně nesplňuje předpoklady podle ve spojení s

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. ).

Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, nebylo třeba rozhodovat o návrhu na odklad (vykonatelnosti) a právní moci napadeného rozhodnutí.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 25. dubna 2018

JUDr. Pavel Simon předseda senátu