Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1721/2017

20 Cdo 1721/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Pardubického kraje se sídlem Krajského úřadu Pardubického kraje v Pardubicích - Starém Městě, Komenského náměstí č. 125, identifikační číslo osoby 70892822, proti povinné Baldor, s. r. o. se sídlem v Praze 5 - Smíchově, nám. 14. října č. 1307/2, identifikační číslo osoby 29056390, za účasti vydražitele Ing. J. L., B., zastoupeného JUDr. Radimem Kubicou, MBA, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Ó. Lysohorského č. 702, a předražitele Obce Libišany se sídlem obecního úřadu v Libišanech č. 40, identifikační číslo osoby 00273899, pro 50 000 Kč s příslušenstvím, o udělení příklepu, vedené u soudního exekutora JUDr. Igora Olmy, Exekutorský úřad Svitavy, pod sp. zn. 111 EX 2975/13, o dovolání vydražitele Ing. J. L. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2016, č. j. -59, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 pověřením ze dne 1. října 2013, č. j. -16, pověřil soudního exekutora JUDr. Igora Olmu, Exekutorský úřad Svitavy (dále též jen „soudní exekutor“), vedením exekuce podle vykonatelného rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 4. 1. 2013, č. j. KrÚ/721/2013/OŽPZ.

Soudní exekutor usnesením ze dne 14. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-45, udělil příklep vydražiteli Ing. J. L. (dále též jen „vydražitel“), na vydražených nemovitých věcech povinné za nejvyšší podání 40 000 Kč a rozhodl, že povinná je povinna vydraženou nemovitost vyklidit nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení o příklepu nebo doplacení nejvyššího podání, pokud nastane později.

Výzvou ze dne 24. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-49 (doručenou vydražiteli dne 28. 6. 2016 vhozením do schránky) soudní exekutor, vzhledem k tomu, že dne 24. 6. 2016 byl učiněn v souladu s ustanovením předražek ve výši 70 000 Kč, vyzval vydražitele, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy soudnímu exekutorovi oznámil, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku, tedy na částku 70 000 Kč.

Usnesením ze dne 13. 7. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-50, soudní exekutor zrušil své usnesení o příklepu ze dne 14. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-45, a rozhodl, že předražitel Obec Libišany (dále též jen „předražitel“), nabývá vydražené nemovitosti povinné za částku nejvyššího předražku 70 000 Kč, a rozhodl, že povinná je povinna vydraženou nemovitost vyklidit nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Vycházel ze skutečností, že usnesení o příklepu ze dne 14. 6. 2016, č. j. 111 EX 2976/16-45, bylo na úřední desce zveřejněno dne 14. 6. 2016, že dne 24. 6. 2016 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh předražitele Obce Libišany na učinění předražku ve výši 70 000 Kč, tato částka byla připsána na účet soudního exekutora dne 23. 6. 2016, a že vydražitel, který byl vyzván k oznámení, zda zvyšuje své podání na částku nejvyššího předražku výzvou ze dne 24. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-49, která mu byla doručena dne 28. 6. 2016, se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byl učiněn předražek a vydražitel se na výzvu soudního exekutora nevyjádřil, rozhodl soudní exekutor, že dle nabývá nemovitost předražitel.

Přípisem soudnímu exekutorovi ze dne 27. 7. 2016 (doručenému soudnímu exekutorovi dne 29. 7. 2016), vydražitel sdělil, že své nejvyšší podání v dražbě nemovitých věcí povinné zvyšuje na částku nejvyššího předražku ve výši 70 000 Kč.

K odvolání vydražitele Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. -59, usnesení soudního exekutora potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že patnáctidenní lhůta stanovená ustanovením je lhůtou zákonnou, která je stanovena pro předražitele a nikoliv pro vydražitele. Z tohoto důvodu odeslání výzvy vydražiteli, aby oznámil, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku uvedenou v návrhu předražku před uplynutím patnáctidenní lhůty stanovené ustanovením , není porušením zákona při provedení dražby podle . Pro posouzení věci není rozhodné, zda byla výzva o dorovnání předražku doručena před nebo po uplynutí lhůty podle , ale je rozhodné, zda v třídenní zákonné lhůtě podle ustanovení oznámil vydražitel soudnímu exekutorovi, zda předražek dorovnává či nikoliv, což se však v daném případě nestalo, když oznámení o dorovnání došlo soudnímu exekutorovi až dne 29. 7. 2016.

Proti usnesení odvolacího soudu podal vydražitel dovolání. Namítá, že odvolací soud ani soudní exekutor se nezabývali tím, zda bylo podání návrhu předražku předražitelem Obcí Libišany (jako veřejnoprávní korporací) řádné, konkrétně zda starostka obce byla oprávněna podle a s ohledem na ustanovení , , 2 a , , o obcích, podepsat návrh předražku a zaslat předražek na účet exekutorského úřadu, aniž by obec zveřejnila záměr nabýt nebo se zúčastnit dražby a aniž by vypsala soutěž vedoucí k možnosti nabýt předmět dražby (splaškovou kanalizaci). Dovolatel má též za to, že odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení a 3 na případ dodržení zákonem stanovené lhůty pro ukončení podávání předražků a zaslání výzvy vydražiteli k jeho dorovnání. Domnívá se, že soudní exekutor jej měl jako vydražitele vyzvat k „dorovnání předražku“ až po uplynutí patnáctidenní lhůty podle ustanovení , neboť teprve poté může být vydražitel seznámen s nejvyšším předražkem, který může „dorovnat“. Postup soudního exekutora, který vydražitele vyzval k „dorovnání předražku“ ihned po prvním návrhu na předražek (a nikoliv až po uplynutí patnáctidenní lhůty), je podle názoru dovolatele v rozporu se smyslem , dle kterého má soud vydražitele k „dorovnání nejvyššího předražku“ vyzvat až „po uplynutí patnáctidenní lhůty podle odstavce 1“. V případě vícera návrhů na předražek by se totiž jednotlivé výzvy vydražiteli mohly překrývat a způsobit „nepřehlednost a zmatečné jednání“. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “. Zjistil, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení Dovolací soud dále uzavřel, že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky Nejvyšším soudem dosud neřešené [jestli je pro vydražitele závazná výzva soudu (soudního exekutora) podle ustanovení , v níž se vydražitel vyzývá k oznámení, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku, byla-li uskutečněna před uplynutím patnáctidenní lhůty k podávání návrhů na předražek podle ].

Podle ustanovení nejde-li o osoby uvedené v , může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první.

Podle ustanovení po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitou věc nabude.

Podle ustanovení odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení se nepoužije.

Podle ustanovení exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle ustanovení exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

Ustanovení věta druhá (že ze stejných důvodů, jako je tomu u usnesení o příklepu, změní odvolací soud i usnesení o předražku), je třeba pro účely posouzení, zda případné procesní pochybení soudu (soudního exekutora) je důvodem pro změnu usnesení o předražku k odvolání vydražitele, vyložit tak, že musí jít o takové pochybení, které má ve fázi určené k podání návrhu na předražek a k rozhodnutí o něm srovnatelné následky, pro které odvolací soud zruší usnesení o příklepu. Předmětem usnesení o předražku a jeho případného přezkumu odvolacím soudem totiž není to, zda došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo zda byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona, ale to, jestli ke stejně zásadnímu pochybení nedošlo ve fázi, která je určena právě k podání návrhu na předražek a k rozhodnutí o tom, kdo a za jakou výslednou cenu je případným předražitelem. Není totiž legitimního důvodu pro závěr, že tato fáze vykonávacího řízení (tedy fáze po podání návrhu na předražek do doby rozhodnutí o předražku) a případná pochybení, která mohla vést k nesprávnému rozhodnutí o předražku, jsou vyloučena z přezkumu odvolacím soudem. Důvodem pro změnu usnesení o předražku tedy je mimo jiné i takové procesní pochybení, které vydražiteli, znemožnilo realizovat právo na oznámení o zvýšení jeho nejvyššího podání na částku nejvyššího předražku a na dorovnání ceny předražku ve lhůtě, kterou k tomu vydražitel má k dispozici (ustanovení ). Takové procesní pochybení totiž má pro vydražitele stejně závažný právní následek jako pro toho, komu bylo znemožněno zúčastnit se dražby.

Právní závěr, že nikoliv každé, ale pouze zásadní porušení zákona v neprospěch odvolatele (zde vydražitele) je důvodem pro změnu usnesení o příklepu (a tedy i pro změnu usnesení o předražku; obojí se posuzuje podle stejných kritérií, viz ustanovení věta druhá ), vychází z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, podle níž se porušením zákona při nařízení dražebního jednání ( ) rozumí (mimo jiné) vydání dražební vyhlášky před právní mocí usnesení o výsledné ceně, nedodržení 30 denní lhůty k nařízení dražebního jednání ( ), nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce, případně to, že dražební vyhláška neobsahovala všechny výroky předepsané zákonem, nebo obsahovala výroky, které byly v rozporu se zákonem nebo faktickým stavem, což mohlo vést k tomu, že odvolatel neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2010, sp. zn. ). K porušení zákona, které je důvodem pro změnu usnesení o příklepu, je i to, že soud neumožní dražit všem oprávněným vydražitelům, jestliže neudělí příklep dražiteli, jehož předkupní právo bylo prokázáno a který učinil nejvyšší podání jako vydražitel, jestliže soud neumožní přítomným při dražbě podat námitky proti příklepu, jestliže soud neodročí jednání, ačkoliv tak měl učinit, neboť nebyly splněny podmínky pro provedení dražby (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. ). Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli, tedy že by k příklepu nedošlo, jestliže by se soud takových porušení vyvaroval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015. sp. zn. ).

K pochybení na úkor vydražitele ve fázi řízení o předražku, jež by bylo srovnatelné s některou z vad popsaných v předchozím odstavci, však ze strany soudního exekutora nedošlo. V posuzované věci bylo usnesení o příklepu zveřejněno dne 14. 6. 2016 a vydražitel byl vyzván výzvou soudního exekutora ze dne 24. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-49, k tomu, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku předražku učiněného předražitelem dne 24. 6. 2016. Smyslem institutu předražku je, aby se po provedení dražby, ve které bylo dosaženo nejvyššího podání, mohla stát konečným vydražitelem nemovité věci třetí osoba odlišná od vydražitele uvedeného v usnesení o příklepu, splní-li zákonem stanovené předpoklady, tedy že nejde o osobu vyloučenou z účasti na dražbě, že podá návrh na předražek alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání, tuto částku zaplatí, to vše do patnácti dnů ode dne zveřejnění usnesení o dražbě. Účelem této patnáctidenní lhůty tedy je, aby třetí osoby (předražitelé) měly přiměřený prostor k tomu, aby mohly výše uvedené jednání uskutečnit. Nejde tedy o lhůtu, která by vázala vydražitele, či se dotýkala jeho práv a povinností.

Do uplynutí patnáctidenní lhůty nejsou návrhy na předražek zakládány do exekučního spisu (ustanovení věta třetí ). I tato povinnost soudu (soudního exekutora) je stanovena k ochraně povinného a oprávněného, případně dalších oprávněných a věřitelů, kteří přihlásili své pohledávky k uspokojení z prodeje vydražené nemovité věci. Její porušení (a s ním případně související nižší návrhy na předražek ze strany dalších předražitelů, kteří se předčasným uskutečněním výzvy dozvěděli o výši návrhu na předražek) by bylo způsobilé pouze jim přivodit újmu tak, že by jejich pohledávky byly uspokojeny v nižší míře nebo že by povinnému byl vyplacen nižší zbytek rozdělované podstaty (ustanovení , odst. 7 ). Vydražiteli však žádná taková újma v souvislosti s nedodržením lhůty pro uskutečnění výzvy podle ustanovení nevznikne. Jedinou lhůtou uvedenou v ustanovení , na jejímž základě vzniká povinnost vydražiteli (a jejímž porušením by došlo k podstatnému zásahu do práv vydražitele), je třídenní lhůta stanovená k uskutečnění oznámení o zvýšení nejvyššího podání na částku nejvyššího předražku (ustanovení ), jež plyne od doručení výzvy soudu (soudního exekutora).

Právní závěr dovolatele, že nedodržení patnáctidenní lhůty podle ustanovení je procesním pochybením, pro které k jeho odvolání mělo být usnesení o předražku změněno, s ohledem na výše uvedené, není správný.

Opřel-li dovolatel dovolání též o to, že starostka, která jménem předražitele (obce) podepsala návrh předražku a zaslala předražek na účet exekutorského úřadu, jednala v rozporu s ustanoveními , ,2 a , , o obcích, protože obec nezveřejnila záměr nabýt nebo se zúčastnit dražby a ani nevypsala soutěž vedoucí k možnosti nabýt předmět dražby, jde o námitky, které v odvolacím řízení nebyly vzneseny, a proto se jedná o nové skutečnosti, které v dovolacím řízení nelze uplatnit (srov. ).

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska řádně uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání vydražitele podle ustanovení zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a Protože však s výjimkou neúspěšného dovolatele žádnému z účastníků náklady dovolacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2017 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu