Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1483/2018

USNESENÍ

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

P. K.

, D. B., zastoupenému JUDr. MUDr. Danem Podstatzky-Lichtensteinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 608/2, za účasti vydražitele

města Dolní Bousov

, se sídlem v Dolním Bousově, nám. T. G. Masaryka 1, identifikační číslo osoby 00237680, pro 106 836 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem Mgr. Martinem Tunklem, Exekutorský úřad Plzeň-město, pod sp. zn. 094 EX 01948/14, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2017, č. j. -138, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Ve vztahu mezi vydražitelem na straně jedné a oprávněnou a povinným na straně druhé žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 8. 2017, č. j. 094 EX 01948/14-105, kterým soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město, udělil vydražiteli příklep k nemovitým věcem v usnesení popsaným za nejvyšší podání 1 420 000 Kč. Neshledal, že by způsob provádění exekuce prodejem nemovitých věcí byl zjevně nepřiměřený, ani jiný důvod, pro který by byla exekuce nepřípustná. Dražební vyhláška byla doručena všem osobám, kterým se podle zákona doručuje, včetně povinného, jemuž byla doručena do datové schránky, byla řádně zveřejněna a měla veškeré obsahové náležitosti stanovené zákonem, včetně poučení o průběhu elektronické dražby. Námitky k ceně, za níž byla nemovitá věc vydražena, jsou bezpředmětné, protože soud je při rozhodování o příklepu vázán pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovité věci i dražební vyhláškou. Byly splněny veškeré zákonné podmínky pro konání dražby a nebyly shledány žádné důvody, aby příklep nebyl udělen, neboť nebylo zjištěno, že by při nařízení nebo provedení dražby došlo k porušení zákona, ani že by v řízení došlo k takovým vadám, že by se povinný nemohl zúčastnit dražby z důvodu, že mu nebyla doručena dražební vyhláška.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že vydražitel (obec) se zúčastnil elektronické dražby bez předchozího schválení nabytí nemovitých věcí zastupitelstvem obce, a právní jednání vydražitele v rámci elektronické dražby je proto absolutně neplatné podle , o obcích (obecní zřízení). Exekutor tak udělil příklep vydražiteli, u něhož chyběly podmínky stanovené zákonem k udělení příklepu ve smyslu Odvolací soud měl z úřední povinnosti usnesení o příklepu změnit tak, že se příklep neuděluje, protože při provedení dražby došlo k porušení zákona. Účastník sporu nemá povinnost tvrzení ve vztahu k okolnostem absolutní neplatnosti, k níž soud přihlíží i bez návrhu, odvolací soud proto měl i bez procesní iniciativy účastníků učinit závěr, zda bylo právní jednání vydražitele absolutně neplatné. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se příklep neuděluje.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na otázce, zda vydražitel jako obec dosáhl příklepu v důsledku absolutně neplatného právního jednání spočívajícího v absenci předchozího souhlasu zastupitelstva obce se záměrem úplatně nabýt nemovitý majetek v dražbě, neboť tuto námitku povinný neučinil předmětem odvolacího přezkumu a poprvé ji vznesl až v dovolání. Z pohledu dovolacího řízení se tak jedná o novou skutečnost, kterou však v dovolacím řízení v souladu s uplatnit nelze (k tomu srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. ).

V odvolání povinný namítal pouze skutečnost, že mu nebylo doručeno usnesení o příklepu, znalecký posudek a „další y týkající se této exekuce“, že způsob exekuce prodejem nemovité věci je zřejmě nevhodný vzhledem k nepoměru výše dluhů a ceny nemovité věci a dále nesouhlasil s postupem a výsledkem znaleckého zkoumání stran ocenění dražené nemovité věci.

Dovolatel dále předložil otázku, zda je soud povinen posoudit absolutní neplatnost právního jednání, aniž by tuto neplatnost účastník tvrdil. Nejvyšší soud opakovaně v rámci své rozhodovací činnosti zdůraznil, že v exekučních věcech se v odvolacím řízení uplatní princip úplné apelace [ ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů], tedy v odvolacím řízení lze vznášet nové skutečnosti, ovšem odvolací soud k nim nemůže přihlížet bez dalšího ze své procesní iniciativy či úřední povinnosti, aniž by se jich dovolal účastník řízení. Jinak řečeno, k novým skutečnostem a důkazům odvolací soud přihlédne, jen jestliže je účastník v odvolacím řízení uplatnil(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. ). Není důvodu, aby se uvedená zásada neuplatnila i v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu s tím, že rozsah odvolacího přezkumu (a tedy odvolacích námitek) je omezen výčtem důvodů pro neudělení příklepu podle Povinný přitom v odvolání nenamítal, že by při provedení dražby byl porušen zákon (tím, že se vydražitel zúčastnil dražby, aniž disponoval předchozím souhlasem zastupitelstva obce s nabytím dražených nemovitých věcí), a to ani v obecné rovině.

Nad rámec uvedeného lze k poukazu dovolatele na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. , doplnit, že soud sice k absolutní neplatnosti úkonu přihlíží z úřední povinnosti, avšak jen tehdy, jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Není-li konkrétní důvod absolutní neplatnosti v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod pro to, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. (uveřejněný pod číslem 71/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. V projednávané věci z obsahu spisu nevyplývalo, kdy (a zda vůbec) byl udělen souhlas zastupitelstva obce s účastí v dražbě, tedy zda se obec jako dražitelka účastnila dražby v rozporu se zákonem, a žádný z účastníků tuto otázku v odvolání nevznesl.

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Dovolatel navrhl rovněž odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud však ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , uzavřel, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem dovolatele nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 7. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu