Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 968/2017

28 Cdo 968/2017

U S N E S E N Í

a) J. D.

, a

b) I. D.

, zastoupených JUDr. Daliborem Lorencem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 238/39, proti žalovaným

1) Ing. M. K.

, a

2) L. K.

, zastoupeným Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem v Brně, Burešova 615/6, o zaplacení částky 155 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. října 2016, č. j. -291, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žalobci a) a b)

jsou povinni

zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 484,80 Kč k rukám advokáta Mgr. Davida Zahumenského, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. května 2014, č. j. -241, jímž byla ve výroku I. žalovaným 1) a 2) uložena povinnost zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně částku 118 170 Kč s příslušenstvím, ve výroku II. byla žaloba zamítnuta co do částky 36 830 Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, a to s odkazem na ustanovení , a vedle polemiky s právním posouzením věci v dovolání uplatňovali především skutkové námitky a nesouhlasili rovněž s posouzením náhrady nákladů řízení. Tvrdili existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle , neboť odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo byla řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Namítali, že soudy obou stupňů neměly opodstatněný důvod nepřiznat žalobcům náklady soudního řízení. Navrhli proto zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní ve vyjádření k dovolání navrhli odmítnutí dovolání jako nepřípustného s tím, že dovolání nenaplňuje předpoklady vymezené v ustanovení

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) ve věci postupoval podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz článek II bod 7 a článek II bod 2 , kterými se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen

Po zjištění, že dovolání směřující proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými (účastníky řízení) a řádně zastoupenými podle zabýval se prvotně jeho přípustností.

Předmětem řízení v této věci je nárok žalobců na zaplacení celkové částky 155 000 Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení a dále dosavadní náklady řízení, které z hlediska řízení dovolacího představují, vedle nároku ve věci samé, relativně samostatný předmět řízení (nárok).

Pokud jde o žalobou uplatněný nárok, byli žalobci (dovolatelé) před soudem prvního stupně úspěšní v rozsahu 118 170 Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení a neúspěšní pokud jde o částku 36 830 Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení (v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta); v této podobě byl rozsudek potvrzen odvolacím soudem. Žalobci své dovolání ve vztahu k meritu podle jeho obsahu logicky (viz odstavec II. dovolání) směřovali pouze proti té části výroku I. odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno zamítnutí žaloby ohledně částky 36 830 Kč s příslušenstvím, a to i přesto, že podle

dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží

. V dané věci je tak zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, v němž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a zároveň nejde o žádný z případů, jež by v intencích vylučoval aplikaci takto nastaveného omezení; nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, kde se tento limit neuplatní. Uplatněný meritorní nárok žalobců byl totiž nárokem z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu obč. zák. v situaci, kdy prokazatelně nebyl realizován závazek vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené podle obč. zák. mezi fyzickými osobami (nepodnikateli). Ze shora uvedených příčin muselo být dovolání směřující proti (bagatelnímu) nároku ve věci samé odmítnuto postupem podle , věty první,

Dále dovolání žalobců směřovalo proti (relativně) samostatnému procesnímu nároku na zaplacení dosavadních nákladů řízení, přičemž je zřejmé, že s ohledem na hodnotu jednoho úkonu právní služby (7 300 Kč) a počet těchto úkonů učiněných ve všech stupních dosavadního průběhu řízení (bylo rozhodováno čtyřikrát soudem prvního stupně a čtyřikrát soudem odvolacím) je podmínka překročení bagatelní částky 50 000 Kč nepochybně splněna, a proto se mohl dovolací soud dovoláním v této jeho části dále zabývat.

Předně třeba uvést, že dovolání není dalším v řadě řádných opravných prostředků, nýbrž jde o opravný prostředek mimořádný, jímž se napadá již pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, a i proto na ně (na jeho formální i obsahovou kvalitu) klade podstatně vyšší nároky než na odvolání.

Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení důvodu dovolání s uvedením toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti podle , přičemž podat je lze pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ). Dovolání současně musí být formulováno tak, aby z něj bylo zcela konkrétně patrné, které z hledisek přípustnosti vyjmenovaných v je podle dovolatele naplněno a dále musí uvést (pouhá citace tohoto ustanovení či jeho části nepostačuje), a to ve vztahu k projednávané věci, právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné a současně zcela konkrétně vyložit, v čem má spočívat nesprávnost právního posouzení odvolacím soudem ( ) a odůvodnit, jaké právní posouzení považuje za správné.

Žalobci v dovolání předně vůbec nevymezili žádný z předpokladů přípustnosti dovolání taxativně uvedených v (nesdělili, které z hledisek tam uvedených považují za splněné), jak to vyžaduje ustanovení a neuvedli ani žádný způsobilý důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, které pokládají za nesprávné s vysvětlením toho, v čem tato nesprávnost spočívá ( ). Pouhá polemika s postupem soudu aplikujícím ustanovení uvedená kriteria nesplňuje. Dovolatelé tedy nepředložili Nejvyššímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Jak sdělení některého z předpokladů přípustnosti dovolání, tak uvedení zcela konkrétního důvodu dovolání jsou nutné obsahové náležitosti dovolání, jejichž absence (i jen jedné z nich) brání pokračování v dovolacím řízení. Nedostatečně konkrétní odkazy na procesní pochybení bez vazby na požadavky vyslovené v ustanovení a absence pregnantní formulace právního problému (otázky) nepostačují. Nejvyšší soud proto i dovolání směřující proti rozhodnutí o nákladech řízení odmítl podle , věty první, (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. – jež jsou veřejnosti dostupná na

www.nsoud.cz

; anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. l. 2014, sp. zn. , jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. – jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

K důvodům dovolání sluší se připomenout, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) je toliko nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ), jemuž nelze podřadit žalovanou kritizovaný postup odvolacího soudu v řízení; ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, smí dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. ).

Dovolatelé jsou povinni nahradit žalovaným 1) a 2) účelně vynaložené náklady dovolacího řízení (srov. věty první, , části věty před středníkem a 146 odst. 3 ), k nimž patří odměna advokáta počítaná z předmětu řízení 36 830 Kč v částce 2 580 Kč ( , , a , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů), náhrada hotových výdajů advokáta určená paušální částkou 300 Kč ( advokátního tarifu), a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad v částce 604,80 Kč ( ), t. j. celkem 3 484,80 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2017

Mgr. Miloš Pól

předseda senátu