Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1905/2017

27 Cdo 1905/2017

U S N E S E N Í

J. P.

S. T.

, zastoupenému JUDr. Miroslavem Rouskem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Štúrova 657/11, PSČ 415 01, o zaplacení 300.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. července 2016, č. j. -300, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 9.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 13. května 2015, č. j. -236, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 300.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).

Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle věty první a , (dále jen „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh. K předpokladům přípustnosti dovolání však v dovolání uvedl pouze to, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci“.

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v poměrech projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže jej specifikovat. K tomu (bez dalšího) nepostačuje obecné konstatování, že je dovolání „podáváno proti vydanému rozsudku krajského soudu z důvodu, že na základě předložených důkazů se přiklonil ke zdůvodnění rozsudku prvního stupně“, resp. že se odvolací soud „vůbec nezabýval legálností i logičností provedených právních úkonů směřujících k převodu členských práv na základě stanovených podmínek k převodu členských práv“.

V podrobnostech viz např. v R 4/2014 citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2014, pod číslem 116, nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách; srov. i důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , či ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu.

Jestliže dovolatel prostřednictvím uplatněného dovolání polemizuje se skutkovými zjištěními odvolacího soudu [uvádí-li, že „v průběhu řízení měl být zajištěn důkaz úředníka Okresního stavebního bytového družstva Teplice“, že odvolací soud „nepřihlédl ke všem (...) skutečnostem“, anebo že „neučinil žádné skutkové závěry“ z výpovědi F. H.], aniž by v této souvislosti předkládal jakoukoli otázku hmotného či procesního práva, požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (posuzováno z obsahového hlediska) nedostál, neboť k napadení skutkového stavu nemá dovolatel s účinností od 1. ledna 2013 k dispozici žádný způsobilý dovolací důvod (srov. ).

Samo hodnocení důkazů soudem (které dovolatel napadá, uvádí-li, že došlo „k nesprávnému postupu při právním hodnocení všech provedených důkazů a nevyužití všech procesních úkonů, které by vedly k odstranění rozporů v provedených důkazech“) nemůže být předmětem dovolacího přezkumu; dovolatel rovněž touto svou námitkou neuplatňuje způsobilý dovolací důvod (k tomu srov. a například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/97 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. května 2017

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu