Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5976/2016

20 Cdo 5976/2016

U S N E S E N Í

První KEY - STAV, a.s.

M. A.

, právně zastoupenému Mgr. Matějem Kopřivou, advokátem, sídlem 28. října 438/219, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava,

pro 749 024,60,- Kč

s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jiřího Krále, Exekutorský úřad Ostrava, pod sp. zn. 043 EX 330/08, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2016, č. j. -369, takto:

Dovolání

se odmítá.

Odůvodnění (stručné dle ):

Krajský soud v Ostravě potvrdil napadeným rozhodnutím usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. 7. 2015, č. j. -304, jímž zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, jejímž provedením byl na základě usnesení tohoto soudu ze dne 23. 5. 2008, č. j. -10, pověřen Mgr. Jiří Král, Exekutorský úřad Ostrava, neboť k zániku vymáhané pohledávky v důsledku jednostranného započtení pohledávky povinného nedošlo. Oba soudy dospěly ke shodnému závěru, že povinným tvrzená pohledávka, mající svůj základ v bezdůvodném obohacení oprávněného, vznikla ze skutku, který byl předmětem přezkumu již v řízení nalézacím, a představuje tudíž oponenturu vůči věcné správnosti exekučního titulu, kterým je však soud v exekučním řízení vázán; kompenzační projevy povinného nadto neobstojí ani z důvodu obsahové neurčitosti.

Ve včasném dovolání povinný namítá, že po vydání exekučního titulu, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit exekucí vymáhanou peněžitou částku, zjistil, že část sjednaného díla zhotovitel vůbec neprovedl a tudíž se bezdůvodně obohatil o uhrazenou cenu díla ve výši 2 695 824,15,- Kč. Předpoklad vymezení přípustnosti dovolání identifikuje s okolností, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jmenovitě od rozhodnutí sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , neboť „v rámci nároku povinného vůči oprávněnému se sice jednalo o tentýž vztah mezi účastníky, avšak též o nově uplatněný nárok založený na skutečnostech, které tu v době vydání exekučního titulu nebyly a k nimž došlo až později“, a tudíž úspěšnosti jeho nároku nemůže bránit překážka věci rozsouzené. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění (čl. II. bod 1, a contr. bod 7., čl. II bod 2 ), dále jen „ “, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 30. 6. 2016.Podle ustanovení je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.Dovolání není v dané věci přípustné proto, že rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení v dovolání předestřené otázky nezávisí, pakliže dovolatel tvrzení, že se odvolací soud odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, vztahuje k těm rozhodnutím, jež pojednávají o podmínkách, za kterých vzniká překážka ve věci rozsouzené (tzv. res iudicatae).

O to však v dané věci nešlo; obecné soudy totiž svá rozhodnutí založily na závěru, že povinným tvrzená (a posléze započítávaná) pohledávka má svůj základ ve skutku, který byl přezkoumán – a zcela vypořádán – již v nalézacím řízení a nepředstavuje tudíž nic jiného, než námitku věcné nesprávnosti samotného exekučního titulu. Následovaly tak ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který ve svých rozhodnutích opakovaně připomíná, že věcnou správnost rozhodnutí nalézacího soudu (exekučního titulu) již nelze v exekučním řízení přezkoumávat; obsahem podkladového rozhodnutí je exekuční soud vázán a je povinen z něho vycházet (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud nadto – coby druhý důvod neúspěšnosti odvolatelem prosazovaného zániku vymáhaného nároku započtením – konstatoval, že kompenzační projevy odvolatele nemohly být účinné též proto, že trpěly relevantními vadami neurčitosti, a zánik pohledávky oprávněného tím vyvolat nemohly. Z pohledu úpravy přípustnosti dovolání podle výše citovaného ustanovení je pak podstatné, že ve vztahu k tomuto závěru dovolatel jakkoli nevymezil, v čem splnění v něm zakotvených předpokladů spatřuje ( ).

Dovolání tedy jednak není podle ustanovení přípustné, jednak je podáním vadným, čemuž odpovídá, že je Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , a to se stručným odůvodněním ve smyslu ustanovení

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. března 2017

JUDr. Vladimír K ů r k a

předseda senátu