Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4610/2016

33 Cdo 4610/2016

U S N E S E N Í

Ing. P. J.

Ing. arch. M. K.

, zastoupenému Mgr. Bohuslavem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 6, Sartoriova 26/9, o zaplacení 200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2016, č. j. -131, ve znění opravného usnesení ze dne 14. června 2016, č. j. -141, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 15. října 2015, č. j. -91, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 200.000,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. dubna 2016, č. j. -131, ve znění opravného usnesení ze dne 14. června 2016, č. j. -141, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 200.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 10. 4. 2015 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. článek II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.Žalovaný v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnil. Namítá sice, že rozhodnutí odvolacího soudu „spočívá na nesprávném právním posouzení věci“, avšak výtkami

- že nedodržel postup podle , jestliže - aniž zopakoval relevantní důkazy - na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že žalovaný v řízení neprokázal, že učinil úkon směřující k započtení své pohledávky z titulu odměny za výkon funkce stavbyvedoucího na žalobou uplatněnou pohledávku (a že tudíž nedošlo k zániku půjčky v důsledku započtení vzájemných pohledávek účastníků řízení),

- že napadené rozhodnutí postrádá řádné zdůvodnění, jaké úvahy vedly odvolací soud k dovozeným skutkovým závěrům ( ),

- že jej nepoučil ve smyslu ustanovení a 3 o tom, že svá tvrzení o započtení pohledávky neprokázal, a nevyzval ho k jejich doplnění,

nevystihuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení ( ), nýbrž namítá vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takovým vadám (jsou-li skutečně dány) však dovolací soud přihlédne, jen, je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci podle (tj. o otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí), nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23, 7, 2014., sp. zn. ). Vzhledem k uvedenému nebylo třeba rozhodnutí odvolacího soudu konfrontovat s rozhodnutími, v nichž se Nejvyšší soud vyjadřoval k povinnosti odvolacího soudu zopakovat důkazy provedené soudem prvního stupně v případě, chce-li se odchýlit od jeho skutkových zjištění, k odůvodnění rozsudku podle a k poučovací povinnosti soudu. Navíc nelze přehlížet, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, která žalovaný uvedl na podporu svých shora zmiňovaných dovolacích námitek, byla vydána podle ve znění účinném před novelou provedenou

Výhrady žalovaného vůči zjištění, které odvolací soud učinil z e-mailu ze dne 22. 2. 2013, a jeho polemika s hodnocením provedených důkazů, jsou bezcenné. Zjišťuje-li totiž soud obsah y, a to i pomocí výkladu tam projevené vůle podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 ( ), jde o skutkové zjištění, nikoliv o právní posouzení věci (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Nesprávná, popř. neúplná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (skutkový stav věci je v dovolacím řízení nezpochybnitelný) a ani hodnocení důkazů opírající se o zásadu zakotvenou v nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Přestože žalovaný v dovolání výslovně uvedl, že jím brojí rovněž proti nákladovému výroku napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, ve vztahu k němu žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v – nevznesl.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě zdůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. března 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu