Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 164/2017

20 Cdo 164/2017

U S N E S E N Í

K. R.

M. G.

, za účasti manžela povinné

A. G.

, oba zastoupeni Mgr. Martinou Tetzeliovou, advokátkou se sídlem v Plzni, U Svépomoci č. 2020/9, pro 1 000 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. srpna 2016, č. j. -178, takto:

I. Dovolání oprávněného

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 8. 2016, č. j. -178, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 19. 1. 2016, č. j. -166, jímž byla zastavena exekuce v rozsahu, v němž je prováděna exekučním příkazem soudní exekutorky JUDr. Venduly Flajšhansové ze dne 10. 4. 2014, č. j. 121 EX 554/14-21 (přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinné za dlužníkem Penzijní společností České pojišťovny, a. s., z důvodu nároku na penzijní připojištění č. 1018773623), exekučním příkazem téže exekutorky ze dne 22. 4. 2014, č. j. 121 EX 554/14-22 (přikázáním pohledávky z účtu manžela povinné č. 1056630014/3030 vedeného u peněžního u Air Bank, a. s.) a exekučním příkazem téže exekutorky ze dne 25. 4. 2014, č. j. 121 EX 554/14-23 (přikázáním pohledávky z účtu manžela povinné č. 2500224317/2010 vedeného u peněžního u Fio banka, a. s.), s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť dovolatelem nastolené právní otázky byly již dovolacím soudem vyřešeny a odvolací soud se v dovoláním napadeném usnesení neodchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

Dovolatel se především neztotožnil s právním závěrem odvolacího soudu, že exekuci přikázáním výše uvedených pohledávek manžela povinné nelze vést proto, že závazek povinné, který je předmětem exekuce, vznikl před uzavřením manželství a není tedy součástí společného jmění povinné a jejího manžela. Odvolací soud v tomto směru poukázal na ustanovení ve znění od 1.1. 2013 s tím, že zákon umožňuje postihnout i majetková práva manžela povinného uvedená v předmětném ustanovení pouze za podmínky, že se jedná o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Odvolací soud přitom zdůraznil, že vykonávaný závazek, který byl povinné uložen k zaplacení pravomocným a vykonatelným směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 3. 2010, č. j. -13, ve spojení s rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2012, č. j. -92, a Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2013, č. j. -183, vznikl z blankosměnky (v níž nebylo uvedeno datum splatnosti), která byla na povinnou vystavena dne 15. 10. 2002 a zněla na částku 1 000 000,- Kč. Blankosměnka zajišťovala případný budoucí závazek povinné zaplatit oprávněnému v ní uvedenou částku pro případ, že zcizí bytovou jednotku, kterou na ni oprávněný převedl. Povinná tento byt skutečně převedla, vklad vlastnického práva nového vlastníka nabyl účinků ke dni 3. 6. 2008. Manželství povinné a jejího manžela však bylo uzavřeno až dne 28. 8. 2008, tedy až po vzniku vykonávaného závazku. Na této skutečnosti ničeho nemění, že oprávněný do blankosměnky doplnil datum splatnosti směnky dne 10. 12. 2008, které následovalo až po uzavření manželství mezi povinnou a manželem oprávněné.

Právě prezentovaný právní závěr odvolacího soudu je zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 103/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž dovolací soud uzavřel, že blankosměnka se stává směnkou (za předpokladu, že po vyplnění bílých míst má kvalitu směnky) až vyplněním, odtud teprve vznikají práva směnečná, a to se zpětnými účinky (ex tunc). Sama okolnost, kdy k vyplnění blankosměnky (zde k doplnění data splatnosti) došlo, však pro tuto zpětnou účinnost vyplnění blankosměnky významná nijak není. Neobstojí ani právní názor, podle něhož závazek ze (zajišťovací) směnky, která byla původně blankosměnkou, vzniká až dnem splatnosti směnky, protože nepřípustně ztotožňuje vznik nároku (a jemu odpovídajícího závazku) a jeho splatnost. Uvedl-li odvolatel, že odvolací soud předmětný rozsudek Nejvyššího soudu nerespektoval, neboť „závazek ze směnky se vzniká až samotným vyplněním směnky“, nedocenil, že tomu tak sice je, ale má se za to, vznik závazku má za takových okolností zpětné účinky, takže se má za to, že závazek trvá již od vystavení směnky dlužníkem.

Uvedl-li dále dovolatel, že rozhodnutí odvolacího soudu nerespektuje právní závěr uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. , když odvolací soud vyloučil možnost vedení exekuce na účet manžela povinné, případně exekuci na příjem manžela povinné, nezohlednil, že předmětné rozhodnutí se týká vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, tedy případu, který je odlišný nyní posuzované právní situace. Konečně má-li odvolatel za to, že dovolání je přípustné, protože Nejvyšší soud dosud neřešil situaci, kdy na účtu manžela povinného, který je exekučně postižen, mohou být prostředky, které patří do společného jmění manželů, a proto by mělo být možné, aby tyto prostředky byly využity k uspokojení závazku povinného (protože patří i povinnému jako součást společného jmění), ani tento jeho poukaz není správný. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. , zdůraznil a odůvodnil právní názor, že předmětem výkonu rozhodnutí (exekuce) přikázáním pohledávky z účtu není věc a ani jiný majetek, ale nárok věřitele vůči na výplatu peněžních prostředků z účtu. Jde-li o pohledávku manžela povinné, není tento nárok součástí společného jmění, součástí společného jmění se stane až plnění, které manžel na základě takové pohledávky z účtu obdrží (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proto je podle výše uvedených rozhodnutí dovolacího soudu pro posouzení možnosti postihnout účet manžela povinné nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet manžela povinné uloženy.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 3. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu