Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4525/2014

21 Cdo 4525/2014

U S N E S E N Í

ASKO a.s.

I. Š.

,

za účasti manželky povinného I. Š., zastoupené Mgr. Petrem Kvapilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní třída č. 340/21, pro 97.505,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. a u soudní exekutorky JUDr. Moniky Elfmarkové, Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 115 EX 127/08, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. března 2014, č. j. - 69, takto:

Usnesení krajského soudu

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Na návrh oprávněného, podaný dne 15. 4. 2008, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 23. 4. 2008, č. j. - 6, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 5. 2009, č. j. - 18, pravomocným (podle potvrzení ve spise) dne 26. 6. 2009, nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 6. 2. 2008, č. j. - 11, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 97.505,- Kč s příslušenstvím, pro náklady oprávněného a pro náklady exekuce, které budou určeny soudním exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Moniku Elfmarkovou, Exekutorský úřad Praha 4 (dále jen „soudní exekutorka“).

Podáním ze dne 16. 10. 2013, doručeným soudní exekutorce dne 17. 10. 2013, která jej postoupila soudu prvního stupně podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekutorské činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „ex. ř.“), navrhla manželka povinného částečné zastavení exekuce pro nepřípustnost podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “). Návrh odůvodnila tím, že soudní exekutorka vydala dne 16. 9. 2013 pod č. j. 115 EX 127/08 - 058 exekuční příkaz, jímž nařídila provedení exekuce srážkou z její mzdy, s čímž nesouhlasí, neboť podle závěru uvedeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. , nelze pro vymožení pohledávky vůči povinnému nařídit exekuci srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manželky povinného. Na tom nic nemění ani novela a exekučního řádu provedená , který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2013, neboť podle přechodných ustanovení tohoto zákona se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona dokončí (s výjimkami zákonem stanovenými) podle dosavadních právních předpisů. Z tohoto důvodu je proto třeba exekuci nařízenou proti povinnému dokončit podle dosavadních právních předpisů.

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 26. 11. 2013, č. j. - 47, exekuci částečně podle ustanovení zastavil „v rozsahu, jenž se týká srážek ze mzdy manželky povinného“, a rozhodl, že oprávněný je povinen nahradit manželce povinného náklady řízení ve výši 6.800,20 Kč k rukám jejího zástupce. Soud prvního stupně po zjištění, že soudní exekutorka exekučním příkazem ze dne 16. 9. 2013, č. j. 115 EX 127/08 - 058, nařídila provedení exekuce proti povinnému srážkami ze mzdy (popř. jiného příjmu) manželky povinného, dospěl k závěru, že exekuce je v tomto rozsahu nepřípustná, neboť pro peněžitou pohledávku vůči povinnému nelze nařídit (a tedy ani provést) výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy jeho manželky; v tomto ohledu odkázal na starší judikaturu (rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29. září 1965, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR č. 1, ročník 1966, pod poř. č. 8) i na soudní praxi pozdější (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. ).

K odvolání oprávněného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 3. 2014, č. j. - 69, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuce prováděná podle exekučního příkazu soudní exekutorky ze dne 16. 9. 2013, č. j. 115 EX 127/08 - 058, srážkami ze mzdy manželky povinného se nezastavuje. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že možnost postihnout výkonem rozhodnutí mzdu nebo jiný příjem manžela povinného byla v českém právním řádu zakotvena ustanovením , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jenž nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2013. Podle části první článku II bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona sice platí, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů, avšak v době rozhodování odvolacího soudu již nabyl účinnosti , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (dále jen „ “), účinný dnem 1. 1. 2014, jehož přechodná ustanovení neobsahují žádné zvláštní ustanovení, ze kterého by bylo možno dovodit, že na projednávanou věc tento zákon nedopadá; článkem LI tohoto zákona byl ovšem změněn exekuční řád, přičemž přechodná ustanovení k tomuto článku obsahuje článek LII, podle jehož bodu 2. platí, že exekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti v řízeních zahájených před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí , ve znění účinném po dni nabytí účinnosti Pokud tedy soudní exekutorka vydala v dané věci příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy manželky povinného dne 16. 9. 2013, tj. po účinnosti , pak na něj dopadá režim exekučního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to i v případě, že exekuční řízení bylo zahájeno před tímto datem (v dané věci dne 15. 4. 2008). Toto přechodné ustanovení sice výslovně nestanoví, v jakém znění mají být na exekuční příkazy použita příslušná ustanovení , „je však třeba ho vykládat v souvislosti s ustanovením “ a s přechodnými ustanoveními , konkrétně článkem IV bod. 1, podle kterého exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů, s výjimkou dále uvedených ustanovení, která ovšem na tuto věc nedopadají a která se použijí ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona. Z této úpravy pak plyne závěr, že „pokud se má exekuční příkaz řídit exekučním řádem ve znění účinném po dni nabytí účinnosti , pak se musí ve smyslu článku IV bodu 1. tohoto zákona řídit i ve znění účinném od 1. 1. 2013“. Odvolací soud uzavřel, že na exekuční příkaz vydaný soudní exekutorkou dne 16. 9. 2013 se použije ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013, které výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy manžela povinného „za dále uvedených předpokladů“ připouští, že soudní exekutorka „tak postupovala podle platných právních předpisů“ a že návrh manželky povinného na zastavení tohoto způsobu provádění exekuce není opodstatněný.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala manželka povinného dovolání, jež má za přípustné podle ustanovení , neboť závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to, „zda lze na exekuční řízení zahájené před datem 1. 1. 2013, v rámci kterého byl exekuční příkaz vydán po datu 1. 1. 2013, aplikovat ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2014, resp. ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013“. Dovolatelka z hlediska dovolacího důvodu podle ustanovení namítá, že již z jazykového výkladu článku LII bodu 2. , lze dovodit, že právní úprava v něm obsažená se týká formálních náležitostí exekučního příkazu, tj. ustanovení - 49 ex. ř., a nikoliv vymezení postižitelného majetku ( ex. ř.). Nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu dále spočívá v jeho názoru, že článek LII je nutno vykládat v souvislosti s ustanovením a s přechodnými ustanoveními , neboť ustanovení bylo zrušeno již k datu 1. 1. 1992, a článek IV bod 1. stanoví, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou , , , , , a , které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Z přechodného ustanovení článku II bodu 1. , podle kterého řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, lze jednoznačně dovodit, že „na exekuční řízení zahájené před 1. 1. 2013, v rámci kterého byl exekuční příkaz vydán po tomto datu, není aplikovatelné ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, resp. ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2014“. V případě, že exekuční řízení bylo zahájeno před 1. 1. 2013, pak platí závěr uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. , podle nějž nárok manželky povinného na mzdu nepatří do společného jmění manželů. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. V doplnění dovolání, doručeném dovolacímu soudu dne 13. 3. 2015, dovolatelka dále poukázala na to, že Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 10. 2014, č. j. - 61, rozhodl ve skutkově i právně totožné věci opačně, než napadeným usnesením.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení skončeno, bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to, zda lze exekuci nařízenou na majetek povinného přede dnem 1. 1. 2013 provést srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů manžela povinného podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - s ohledem na to, že návrh na nařízení exekuce byl podán dne 15. 4. 2008 - podle a exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. článek II bod 1. a čl. IV bod 1. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Řízení o výkon rozhodnutí je zahájeno dnem, kdy soudu došel návrh na jeho nařízení ( , ), a exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel soudnímu exekutorovi ( ex. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012) nebo soudu příslušnému podle ustanovení ex. ř., ve stejném znění, spolu s určením exekutora.

Podle ustanovení ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

má (tedy) vůči exekučnímu řádu povahu předpisu subsidiárního. Z poměru předpisu obecného (základního) a subsidiárního plyne, že subsidiární se použije tehdy a jen tehdy, jestliže předpis obecný sám konkrétní úpravu nemá, resp. když určitou situaci, vlastní upravovaným vztahům, sám nereguluje. Má-li však být současně - v obecné rovině - aplikován , musí být výklad exekučního řádu podáván tak, aby s byl navzájem slučitelný. Není účelné, aby jedna a táž právní otázka byla vykládána v řízení o výkon rozhodnutí jinak než v řízení exekučním. Tam, kde exekuční řád (výslovně) na konkrétní otázku neodpovídá, je tím přiléhavé dát přednost úpravě zakotvené v před názorem, že i bez toho je daná úprava exekučního řádu úplná (a použitelnost vyloučena). Jednota obou procesů je normativně podtržena ustanovením , jež pod pojem exekuce podřazuje „výkon rozhodnutí nařizovaný soudem a prováděný soudem nebo soudním exekutorem podle zvláštních právních předpisů“. To neznamená, že lze přehlížet zvláštnosti úpravy exekučního řízení, jež jsou odůvodněny jeho podstatou a účelem [srov. bod I. Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

Podle ustanovení výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení, týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.

Podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2012, výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství (odstavec 1). Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky (odstavec 2).

V exekučním řízení prováděném podle , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2012, je exekuční postižení majetku patřícího do společného jmění manželů a majetku, který se pro účely nařízení exekuce považuje za součást společného jmění manželů, upraveno v ustanovení tohoto zákona obdobně jako v ustanovení a 2 .

Soudní praxe dovodila, že jiným důvodem pro (částečné) zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) může být - kromě např. vady exekučního titulu - též pochybení při nařízení a provádění výkonu rozhodnutí nebo při provádění exekuce podle exekučního řádu.

Jak starší judikatura z doby, kdy namísto současného společného jmění manželů existoval institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně z 29. září 1965 sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR č. 1, ročník 1966 pod poř. č. 8), tak i soudní praxe současná, dále vyslovila a odůvodnila závěr, podle kterého, směřuje-li exekuční titul jen proti jednomu z manželů - nelze vést exekuci srážkami ze mzdy manžela povinného, neboť nárok na mzdu sám o sobě do společného jmění manželů nenáleží; stejně tak nelze postihnout účet manžela povinného u peněžního u (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. listopadu 2003, sp. zn. , uveřejněné v Přehledu judikatury ve věcech výkonu rozhodnutí a exekuce, ASPI, Praha 2005, pod poř. č. 186 na str. 170, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2005, pod číslem 148, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2000, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2002, sp. zn. , uveřejněný pod č. 75/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2009, sp. zn. ).

, kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2013 změněn , exekuční řád a další zákony.

Touto novelou do něj bylo - z důvodu posílení práv věřitelů a zvýšení úspěšnosti výkonu rozhodnutí - včleněno (vloženo) ustanovení , podle kterého výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního u, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně. (Od účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tj. od 1. 1. 2014, jde o ustanovení ).

Změna je v zákoně č. obsažena v Části první, Čl. I, přičemž přechodná ustanovení k těmto změnám obsahuje mimo jiné Čl. II, který v bodu 1. stanoví, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Změnu exekučního řádu obsahuje Část druhá, Čl. III tohoto zákona, přičemž přechodné ustanovení obsažené v Čl. IV bodu 1. stanoví, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou , 44b, 46, , , a , které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tyto výjimky se ovšem týkají, jak se uvádí i v Důvodové zprávě k , nově zakotvené součinnosti třetích osob se soudním exekutorem, změny soudního exekutora, povinnosti exekutora vést pro vymožené plnění oddělené účty úschov, nově stanovených náležitostí exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva, nové úpravy odvolání, nové úpravy vymožení závazků obmeškaného vydražitele a nové právní úpravy exekutorského zástavního práva [srov. Poslanecká sněmovna PČR; Vláda ČR K čl. IV: Důvodová zpráva k , změna ]. Žádná z těchto výjimek se však netýká rozšíření rozsahu postižitelného majetku pro vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, o mzdu nebo jiný příjem manžela povinného, jak je tomu podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.

Z uvedeného vyplývá, že nová právní úprava rozsahu postižitelného majetku pro vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, pro peněžitou pohledávku srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného byla zakotvena jen v s účinností od 1. 1. 2013 a nikoliv též v exekučním řádu. Protože podle ustanovení ex. ř. se pro exekuční řízení - nestanoví-li tento zákon jinak - použijí přiměřeně ustanovení , lze nové ustanovení vzhledem k Čl. IV bodu 1. aplikovat v exekučním řízení prováděném podle exekučního řádu taktéž až v řízeních, která byla zahájena v době od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, nikoli v exekučních řízeních zahájených do 31. 12. 2012.

, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, byl s účinností od 1. 1. 2014 v Části čtyřicáté čtvrté, Čl. LI změněn exekuční řád. Tento zákon v Čl. LII bodu 2. přechodných ustanovení stanoví, že exekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti v řízeních zahájených před nabytím účinnosti se řídí , ve znění účinném po dni nabytí účinnosti

Z důvodové zprávy k vyplývá, že změny exekučního řádu jsou provedeny zejména s ohledem na nové pojmy a instituty obsažené v zákoně č. , - dále jen „NOZ“ [srov. např. body 21 a 33 ( a ex. ř.]; k bodu 25 ( ex. ř.) je obdobně uvedeno, že „právní úprava postižení společného jmění manželů exekucí se přizpůsobuje ustanovením NOZ“ [srov. Poslanecká sněmovna PČR; Vláda ČR K části čtyřicáté druhé - změna exekučního řádu. Důvodová zpráva k , změna zákonů v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva].

V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný podal u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne 15. 4. 2008 návrh na nařízení exekuce na majetek povinného podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 6. 2. 2008, č. j. - 11, že Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou nařídil exekuci na majetek povinného usnesením ze dne 23. 4. 2008, č. j. - 6, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 5. 2009, č. j. - 18, a že pověřená soudní exekutorka nařídila exekučním příkazem ze dne 16. 9. 2013, č. j. 115 EX 127/08 - 058, provedení exekuce proti povinnému pro vymáhanou peněžitou pohledávku srážkami ze mzdy manželky povinného.

Jestliže exekuční řízení v dané věci bylo zahájeno dne 15. 4. 2008, tedy přede dnem nabytí účinnosti , pak je jednoznačné, že toto řízení je třeba dokončit podle dosavadních právních předpisů, tj. podle exekučního řádu a ve znění účinném do 31. 12. 2012 (článek II bod 1. a článek IV bod 1. přechodných ustanovení ). Vydala-li soudní exekutorka dne 16. 9. 2013 pod č. j. 115 EX 127/08 - 058 exekuční příkaz, jímž nařídila provedení exekuce proti povinnému srážkami ze mzdy manželky povinného, rozhodla v rozporu se zákonem, neboť , ve znění účinném do 31. 12. 2012, a potažmo ani exekuční řád v témže znění, nepřipouštěly nařízení a provedení výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného.

Na uvedeném závěru nic nemění ani Čl. LII bod 2. přechodných ustanovení (o němž se Důvodová zpráva k tomuto zákonu nezmiňuje). Stanoví-li tento článek, že exekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti v řízeních zahájených před nabytím účinnosti se řídí , ve znění účinném po dni nabytí účinnosti , pak z něj nelze dovozovat, jak to nesprávně učinil odvolací soud, že by i pro exekuční řízení zahájené před 1. 1. 2013 bylo použitelné ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, neboť exekuční řád ve znění účinném od 1. 1. 2013, tedy po jeho novele provedené , novou úpravu, zakotvenou v ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013, neobsahuje, jak již bylo shora uvedeno. Jestliže tedy exekuční řád ve znění účinném do 31. 12. 2012 jako předpis obecný sám konkrétní úpravu, která byla zakotvena v ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013, jako v předpisu subsidiárním, nemá, pak je zřejmé, že - vzhledem k ustanovení exekučního řádu, jehož znění nebylo od účinnosti změněno - nelze ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013, v exekučním řízení zahájeném před 1. 1. 2013 a prováděném soudními exekutory aplikovat. Je též třeba poukázat na to, že Čl. LII bod 2. přechodných ustanovení se týká jen exekučního příkazu (resp. jeho náležitostí), který je upraven v ustanoveních až 49 exekučního řádu, a nikoliv rozšíření rozsahu postižitelného majetku pro vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, o mzdu nebo jiný příjem manžela povinného.

Mimo to je třeba zdůraznit, že pravá zpětná účinnost (retroaktivita) právních předpisů je nepřípustná. K definičním znakům právního státu patří princip právní jistoty a ochrany důvěry účastníků právních vztahů v právo. Součástí právní jistoty je také zákaz pravé zpětné účinnosti (retroaktivity) právních předpisů; tento zákaz, který je pro oblast trestního práva hmotného vyjádřen v d, lze pro ostatní právní odvětví dovodit z y (srov. například právní názor uvedený v nálezu pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 28. února 1996, sp. zn. , uveřejněném pod č. 16 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, sv. 5, roč. 1996 - I. díl, a v nálezu pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 4. února 1997, sp. zn. , uveřejněném pod č. 63/1997 Sb.).

Ze shora uvedeného vyplývá, že soudní exekutor může exekučním příkazem nařídit provedení exekuce pro peněžitou pohledávku vůči povinnému, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, jen v exekučním řízení zahájeném po 1. 1. 2013, a to za použití ustanovení ex. ř., resp. ustanovení ex. ř. Byla-li však exekuce zahájena před 1. 1. 2013, je soudní exekutor povinen postupovat podle právní úpravy exekučního řádu a ve znění účinném do 31. 12. 2012.

Dovolací soud proto uzavírá, že bylo-li exekuční řízení zahájeno před 1. 1. 2013, nelze vzhledem k Čl. II bodu 1. a Čl. IV bodu 1. přechodných ustanovení nařídit exekučním příkazem provedení exekuce pro peněžitou pohledávku vůči povinnému k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného; na tom nic nemění ani Čl. LII bod 2. přechodných ustanovení

V posuzované věci je tudíž provedení exekuce podle exekučního příkazu soudní exekutorky ze dne 16. 9. 2013 pod č. j. 115 EX 127/08 - 058, srážkami ze mzdy (nebo jiných příjmů) manželky povinného nepřípustné a je proto v tomto rozsahu dán důvod k jejímu částečnému zastavení podle ustanovení , odst. 4 Dovolací důvod uvedený v ustanovení tak byl naplněn.

Protože napadené usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( a věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je závazný (§ 226 odst. 1, § 243g odst. 1 část věty první za středníkem).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. dubna 2015

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu