Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 89/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Ing. Karla Kuny, se sídlem v Ústí nad Orlicí, Velké Hamry 393, PSČ 562 01, jako insolvenčního správce dlužnice Š. K. F., zastoupeného Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, proti žalované O. H. zastoupené JUDr. Evou Vaňkovou, advokátkou, se sídlem ve Vysokém Mýtě, Rokycanova 114, PSČ 566 01, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice Š. K. F., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. července 2015, č. j. , -37 (), takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení () a odkazuje na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. (jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 106/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 106/2013“) – přitakal insolvenčnímu soudu v závěru, podle kterého prostřednictvím námitky promlčení nelze popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou věřiteli pravomocným soudním rozhodnutím.

Přitom zdůraznil, že v intencích ustanovení lze jako důvod popření vykonatelné pohledávky uplatnit jen takové skutečnosti, které nebyly předmětem zkoumání v řízení předcházejícím vydání rozhodnutí a jež současně mohou vést ke zjištění jiného skutkového stavu a přivodit tak pro namítajícího insolvenčního správce rozhodnutí vyznívající v dlužníkův prospěch. Oproti tomu jiné právní posouzení věci při nezměněném skutkovém stavu je v rámci insolvenčního řízení vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že námitka promlčení není skutkovou námitkou (na skutkovém zjištění nic nemění), nýbrž jde o právní námitku procesní povahy, jež má hmotněprávní dopady, představuje jen jiné právní posouzení věci, které ustanovení (jako důvod popření) vylučuje.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále též jen „“), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovolatelem zpochybněno (tj. výklad ustanovení a řešení otázky, zda při popření vykonatelné pohledávky přiznané k tomu oprávněným orgánem má popírající insolvenční správce k dispozici námitku promlčení přihlášené pohledávky), zcela odpovídá závěrům formulovaným (v době po vydání rozhodnutí odvolacího soudu a po podání dovolání v projednávané věci) v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. .

V něm Nejvyšší soud – navazuje potud na závěry, jež k výkladu ustanovení zformuloval již v R 106/2013, jakož i v rozsudcích ze dne 31. července 2013, sp. zn. (uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2014, pod číslem 110), a ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. (uveřejněném pod číslem 3/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a vycházeje z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu k otázce povahy námitky promlčení (reprezentované např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2008, sp. zn. , a ze dne 29. října 2003, sp. zn. , uveřejněnými pod čísly 101/2008 a 45/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nálezem Ústavního soudu ze dne 15. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 6/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) – vysvětlil, že uplatnění (vznesení) námitky promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky nýbrž námitky právní (jde o výkon práva). Ve smyslu ustanovení tak jde o námitku, jejímž prostřednictvím nelze účinně popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. To platí bez zřetele k tomu, že bez vlastního výkonu tohoto práva (bez uplatnění námitky promlčení dlužníkem v řízení, jež předcházelo rozhodnutí příslušného orgánu o pohledávce) nebylo možné promlčení pohledávky zohlednit.

Na výše uvedených závěrech přitom nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit ani na základě argumentace předestřené dovolatelem v projednávané věci.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , ve spojení s , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí byl pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2017

JUDr. Jiří Zavázalpředseda senátu