Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 418/2016

29 Nd 418/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 44 94 14 39, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, proti žalovanému Slezskému zemskému muzeu, se sídlem v Opavě, Nádražní okruh 669/31, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 00 10 05 95, zastoupenému Mgr. Markem Urbišem, advokátem, se sídlem v Opavě, Partyzánská 1565/18, PSČ 747 05, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu v Opavě se nepřikazuje z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

O d ů v o d n ě n í :

V podání datovaném 15. listopadu 2016 žalobkyně navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována Obvodnímu soudu pro Prahu 1, s tím, že u Okresního soudu v Bruntále, u Okresního soudu v Olomouci a u Okresního soudu v Opavě vede více sporů s obdobným právním a téměř identickým skutkovým základem, přičemž „u většiny sporů má řízení vícero účastníků“, kteří mají − stejně jako zástupce žalobkyně – sídlo v Praze.

Žalovaný s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí, když oba účastníci řízení mají sídlo v Opavě; okolnost, že zástupce žalobkyně má sídlo v Praze 1, není důvodem pro postup podle ustanovení , (dále jen „ “).

Podle ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Přitom obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Obdobně tak samotná okolnost, že právní zástupce účastníka řízení má sídlo mimo obvod příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno spatřovat důvod pro přikázání věci jinému soudu. V poměrech dané věci rovněž nelze přehlédnout, že žalovaný s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí.

Argumenty uváděné žalobkyní tak bez dalšího nelze pokládat za důvody, které by opodstatnily delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti. Nejsou totiž způsobilé prolomit zásadu vyjádřenou v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Opavě, u nějž je věc vedena, i Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž by měla být věc přikázána ( věta první ), proto po zvážení rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení naplněn není.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2017

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu