Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4592/2016

U S N E S E N Í

ČEZ Distribuce, a. s.

Z. T.

, zastoupena JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou se sídlem Praha 3, Ondříčkova 2167/16, o zaplacení 123 863 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. června 2016, č. j. -179, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 2. 2. 2016, č. j. -133, zamítl žalobu co do částky 116.863,- Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 7.000 Kč s úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu.

K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 6. 2016, č. j. -179, rozsudek soudu prvního stupně pro jeho nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovodil, že zcela chybí konkrétní skutková zjištění ohledně jednotlivých dílčích složek požadované náhrady a rovněž jejich právní posouzení, takže nelze požadovanou ani přiznanou částku podrobit přezkumu pro chybějící zdůvodnění.

Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání a navrhla, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku I. a v nákladových výrocích potvrdí, a ve výroku II. o platební povinností žalované jej změní tak, že žalobu zamítne, popř. aby napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Rekapitulovala dosavadní průběh řízení a uvedla, že nesouhlasí s tím, že odpovědnost za neoprávněný odběr je odpovědností objektivní, a namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, pokud vyloučil poměření objektivně odpovědnostního vztahu dobrými mravy, resp. posouzení, zda výkon práva ev. výklad a použití právního předpisu není v rozporu s dobrými mravy, či zda žalobce netěží z protiprávního vztahu.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. -179, jímž byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, není podle ustanovení přípustné. Rozhodnutí odvolacího soudu ve svém závěru, že je třeba podle zrušit rozsudek soudu prvního stupně, jenž je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž v případě, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné, musí je odvolací soud zrušit, jinak by zatížil řízení vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod číslem 14, rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod č. 40 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002).

Odvolací soud, který k odvolání obou účastníků přezkoumával rozsudek soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že vzhledem k obsahu jeho odůvodnění a k námitkám uplatněným v odvolání nemá prostor pro jeho bližší rozbor a pro přezkoumání výše náhrady, protože nemá k dispozici podstatná skutková zjištění ani jejich právní zhodnocení. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci spočívá na závěru o nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně pro nedostatek skutkových zjištění a pro chybějící právní zdůvodnění, a nikoliv na řešení otázky korektivu dobrých mravů ve vztahu k výši náhrady za neoprávněný odběr, jsou právní otázky formulované v dovolání ve vztahu k dané věci pouze hypotetické. Není proto naplněn dovolací důvod způsobilý založit přípustnost dovolání a nejsou tak splněny podmínky přípustnosti dovolání uvedené v

Dovolání není přípustné ani proti výroku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit 7.000 Kč s příslušenstvím, a ve výrocích o nákladech řízení.

Podle není dovolání podle přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Jak vyplývá z uvedeného, dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí v dalším řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. prosince 2016JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu