Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4957/2016

29 Cdo 4957/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky I. V., zastoupené JUDr. Liborem Janků, advokátem, se sídlem v Chebu, Mánesova 265/13, PSČ 350 02, za účasti BD U SILA, se sídlem v Liberci, U Sila 358, PSČ 463 11, identifikační číslo osoby 27342069, zastoupeného Alexanderem Petričkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Chrastavská 188/27, PSČ 460 01, o prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení navrhovatelky z družstva za neplatné, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání BD U SILA proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. dubna 2016, č. j. -180, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

K odvolání družstva Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. ve věci samé, výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení zčásti změnil a zčásti potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když předchozí usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2014, č. j. -143, Nejvyšší soud k dovolání družstva zrušil usnesením ze dne 20. ledna 2016, č. j. -165 (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Podstatou dovolací argumentace družstva je výtka, že odvolací soud měl jako předběžnou posoudit otázku působnosti orgánů družstva ke stanovení výše úhrad za užívání bytových jednotek, neboť ta je mezi navrhovatelkou a družstvem sporná. Kromě toho dovolatel klade otázku „zda je nutné (v situaci, kdy to nevyžaduje zákon), aby o dluhu člena z titulu povinnosti platit příspěvky do fondu oprav a na služby, muselo být nejdříve rozhodnuto v nalézacím řízení“, a teprve následně by mohlo být přistoupeno k vyloučení z družstva.

K dalším námitkám dovolatele obsaženým v podání, jež bylo soudu prvního stupně doručeno 7. července 2016, Nejvyšší soud nemohl přihlédnout. Rozšíření vymezení důvodu dovolání (a to i formou doplnění nové argumentace v jeho mezích) je ve smyslu možné jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání, která dovolateli uplynula 4. července 2016 (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. ).

Dovolatelem předestřené otázky přípustnost dovolání v projednávané věci nezakládají, jelikož nejde o otázky hmotného ani procesního práva, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu závisí ( ; viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. ).

Odvolací soud, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. , posuzoval přiměřenost vyloučení navrhovatelky z družstva ve vztahu k míře závažnosti jejího porušení členských povinností. Vymezení působnosti orgánů družstva pro toto posouzení není rozhodné a odvolací soud se jím (správně) nezabýval. Stejně tak ani výsledek řízení, v němž se dovolatel domáhá po navrhovatelce zaplacení dlužné částky, odvolací soud nepovažoval za nezbytný předpoklad pro vyloučení člena z družstva (jak dovozuje dovolatel); tuto skutečnost pouze vzal v úvahu při poměřování přiměřenosti vyloučení navrhovatelky.

Dovolateli lze přisvědčit jen potud, že pro posouzení přiměřenosti vyloučení člena z družstva je třeba zhodnotit všechny skutkové okolnosti dané věci, mezi které dlouhodobé neplnění závazku člena družstva jistě patří (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2009, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2015, sp. zn. ). Nejvyšší soud však oproti dovolateli považuje hodnocení okolností odvolacím soudem v projednávané věci za odpovídající, kdy odvolací soud k povaze závazku navrhovatelky přihlédl; zhodnotil jej však odlišně od dovolatele, jehož námitky v tomto směru tak nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu.

Lze shrnout, že odvolací soud posoudil přiměřenost vyloučení navrhovatelky z družstva v intencích závěrů usnesení sp. zn. , tedy v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2014, sp. zn. , nebo opětovně usnesení sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. listopadu 2016

JUDr. Filip Cilečekpředseda senátu