Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1155/2013

29 Cdo 1155/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelů a) JUDr. M. V., a b) O. V., obouzastoupených JUDr. Vladimírem Kolářem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Jihlavská 823/78, PSČ 140 00, za účasti Stavebního bytového družstva POKROK, se sídlem v Praze 8, Kollárova 157/18, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 00034398, zastoupeného Mgr. Martou Janouškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Malátova 645/18, PSČ 150 00, o prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení navrhovatelů z družstva za neplatné, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání Stavebního bytového družstva POKROK proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2012, č. j. -59, takto:

I. Dovolání se v rozsahu, v němž směřuje proti té části prvního výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2012, č. j. -59, jíž byl potvrzen výrok II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2010, č. j. -34, o nákladech řízení, a v rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku téhož usnesení o nákladech odvolacího řízení, odmítá.II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá.III. Stavební bytové družstvo POKROK je povinno zaplatit každému z navrhovatelů na náhradu nákladů dovolacího řízení 2.630,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. prosince 2010, č. j. -34, prohlásil za neplatné rozhodnutí shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva POKROK (dále jen „družstvo“) ze dne 21. listopadu 2009, jímž bylo zamítnuto odvolání navrhovatelů proti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení navrhovatelů z družstva (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání družstva potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Soudy vyšly z toho, že:

1) Družstvo zaslalo oběma navrhovatelům (jakožto společným členům družstva) dopisem ze dne 15. prosince 2008 výstrahu před vyloučením z družstva (dále jen „výstraha“) s tím, že ke dni 30. listopadu 2008 eviduje jejich dluh na nájemném a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 29.265,- Kč (dále též jen „nájemné a služby“), přičemž spolu s poplatkem z prodlení ve výši 14.416,- Kč a „upomínacími výlohami“ ve výši 300,- Kč navrhovatelé družstvu dluží celkem 43.981,- Kč. Navrhovatelé byli ve výstraze vyzváni k úhradě dluhu do 30 dnů od jejího doručení, zásilky obsahující výstrahu uložené na poště si však nevyzvedli.

2) Rozhodnutím představenstva družstva ze dne 18. března 2009, č. j. 013/143/09 (dále též jen „rozhodnutí představenstva“), byli navrhovatelé vyloučeni z družstva z důvodu, že přes výstrahu před vyloučením neplní základní členské povinnosti nájemce družstevního bytu, tj. neplatí nájemné a služby.

3) Družstvo zaslalo navrhovatelům dopisem ze dne 21. dubna 2009 řádné vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2008 s vyčísleným nedoplatkem ve výši 19.509,- Kč (dále jen „vyúčtování“) s tím, že nedoplatek má být uhrazen přiloženou složenkou do 31. července 2009. Navrhovatelé požadovanou částku 22. května 2009 uhradili.

4) JUDr. M. V. se 16. června 2009 odvolal proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva s tím, že výstrahu do vlastních rukou neobdržel, neznal tedy její přesný obsah, následně ale splnil požadavek na úhradu dluhu ve výši 19.509,- Kč, vyčísleného v obdrženém vyúčtování.

5) Shromáždění delegátů družstva dne 21. listopadu 2009 zamítlo odvolání JUDr. M. V. a potvrdilo rozhodnutí představenstva o vyloučení navrhovatelů z družstva (dále jen „rozhodnutí shromáždění delegátů“) s tím, že ke dni konání shromáždění delegátů nepominuly důvody vyloučení, neboť „dluh na nájemném, vyúčtování služeb nebo poplatcích z prodlení“ navrhovatelé neuhradili.

6) Dluh navrhovatelů činil dle sdělení družstva k 20. říjnu 2010 celkem 4.874,- Kč a byl tvořen dluhem na nájemném a službách ve výši 750,- Kč, poplatkem z prodlení ve výši 3.974,- Kč a „upomínacími výlohami“ ve výši 150,- Kč.

Soud prvního stupně úvodem konstatoval, že představenstvo družstva vyloučilo navrhovatele z družstva pro neuhrazení dluhu, jehož výši ve svém rozhodnutí neuvedlo. V následně zaslaném vyúčtování za rok 2008 družstvo vyčíslilo nedoplatek částkou 19.509,- Kč a na povinnost úhrady příslušenství dluhu navrhovatele neupozornilo. „Lze připustit, že navrhovatelé se na základě tohoto dopisu domnívali, že celý dluh činí 19.509,- Kč, a tím, že jej dne 22. května 2009 zaplatili, problém vyřešili,“ dovodil soud prvního stupně.

Dále soud zdůraznil, že vyloučení z družstva je mimořádně závažný způsob ukončení členství v bytovém družstvu. Družstvo v rozporu s článkem 17 odst. 1 svých stanov navrhovatele nepřizvalo k jednání představenstva ani shromáždění delegátů o jejich vyloučení, a tím jim znemožnilo se k věci vyjádřit, vznik dluhu a důvody nedoplatků vysvětlit a případně tak ovlivnit rozhodnutí představenstva či shromáždění delegátů v jejich prospěch. Podle názoru soudu prvního stupně tak došlo k závažnému porušení stanov družstva ve smyslu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).

Ve světle právního závěru učiněného Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), se pak dlužná částka jevila soudu prvního stupně jako bagatelní a „nezpůsobilá zapříčinit tak závažné následky, jako je vyloučení člena z družstva a následný zánik práva na vydání družstevního bytu do vlastnictví.“

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů, nikoli však pro porušení článku 17 odst. 1 stanov (jenž se podle odvolacího soudu neuplatní, jelikož má přednost zvláštní úprava institutu vyloučení z družstva zakotvená v článku 13 stanov), ale pro porušení článku 13 odst. 2 stanov, podle něhož musí být rozhodnutí o vyloučení členu družstva doručeno do vlastních rukou a musí obsahovat důvod vyloučení, který nelze dodatečně měnit.

V rozhodnutí představenstva ani v rozhodnutí shromáždění delegátů nebyl dluh na nájemném a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pro který byli navrhovatelé z družstva vyloučeni, vyčíslen. Důvod vyloučení tak podle odvolacího soudu nebyl v rozporu s článkem 13 odst. 2 stanov v rozhodnutích uveden.

Proti usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podalo družstvo dovolání, ohlašujíc, že otázka obligatorních obsahových náležitostí rozhodnutí o vyloučení člena družstva dle obch. zák. nebyla judikaturou Nejvyššího soudu dosud vyřešena a že ji odvolací soud nesprávně právně posoudil [tj. opírajíc důvodnost dovolání o , (dále jen „ “)], a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatel je toho názoru, že rozhodnutí představenstva i shromáždění delegátů družstva byla dostatečně srozumitelná a určitá, a proto nemohou být v rozporu s právními předpisy. Rozhodnutí představenstva ve svém odůvodnění odkazovalo na článek stanov, na jehož základě byli navrhovatelé vyloučeni z družstva, a na navrhovatelům zaslanou výstrahu, jež obsahovala vyčíslení jejich aktuálního dluhu a rovněž upozornění, že v případě neuhrazení dlužné částky bude představenstvu podán návrh na vyloučení navrhovatelů z družstva. Výstraha tak splňovala veškeré náležitosti kladené na ni usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 91/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „ R 91/2011“), když srozumitelně a určitě specifikovala povinnost, již navrhovatelé porušili. Následná rozhodnutí pouze potvrdila skutkový stav a porušení povinnosti, jehož se navrhovatelé dopustili a pro které byli vyloučeni.

Podle názoru dovolatele je proces vyloučení člena z družstva nutné posuzovat „v celkovém kontextu, kdy není potřeba v každém rozhodnutí, jež k vyloučení vede, přesně vyčíslovat částku, pro kterou je člen družstva vylučován (neboť tato se v průběhu procesu mění), ale postačí, když je dlužná částka uvedena v prvotní výstraze před vyloučením.“

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou byl potvrzen výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, a proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud je proto v tomto rozsahu odmítl podle ,

Dovolání proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok I. usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, je přípustné podle pro řešení otázky dovoláním otevřené, tj. zda rozhodnutí o vyloučení člena z bytového družstva pro neplacení nájemného (a případně i úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu) musí obsahovat konkrétní specifikaci dluhu.

Dovolání však není důvodné.

Z § 231 odst. 4 obch. zák. se podává, že člen družstva může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má člen právo podat odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká.

Podle § 239 odst. 7 obch. zák. platí, že není-li s ohledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi, mohou stanovy určit, že v rozsahu jimi stanoveném plní působnost členské schůze shromáždění delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Stanovy mohou určit odchylky, pokud jsou nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva.

Z R 91/2011 plyne, že placení nájemného (resp. úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu) je jednou z členských povinností člena vůči bytovému družstvu, pro jejíž opětovné porušování může být člen z družstva vyloučen. Vyloučení pro tento důvod musí vždy předcházet výstraha.

O vyloučení rozhoduje zásadně představenstvo družstva (srov. § 231 odst. 4 větu třetí obch. zák.). Jelikož v důsledku rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení zaniká členství v družstvu, zákon stanoví, že musí být členu písemně oznámeno.

Vyloučení z družstva je velmi závažným zásahem do postavení jeho člena; v bytovém družstvu je tato sankce zvláště citelná, neboť je spojena se zánikem nájmu družstevního bytu (srov. , ).

Písemné oznámení o rozhodnutí představenstva musí obsahovat alespoň identifikaci vylučovaného člena, výrok o vyloučení z družstva (formulovaný určitým a srozumitelným způsobem), stručnou specifikaci skutku, pro který byl člen vyloučen (v takovém rozsahu, aby nebyl zaměnitelný s jiným), a poučení o právu podat odvolání k členské schůzi (příp. ke shromáždění delegátů). Je-li důvodem vyloučení z bytového družstva neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu, musí skutkové vymezení důvodu vyloučení v rozhodnutí o vyloučení obsahovat přesnou specifikaci dluhu, zpravidla včetně uvedení období, za něž dluh vznikl, a výše dlužné částky.

Již skutečnost, že písemné oznámení o rozhodnutí představenstva družstva ze dne 18. března 2009 neobsahuje přesnou specifikaci dluhu, pro který měli být navrhovatelé z družstva vyloučeni, tak zakládá důvod pro prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů, které rozhodnutí představenstva potvrdilo, za neplatné.

Názor dovolatele, že „postačí, když je dlužná částka uvedena v prvotní výstraze před vyloučením“, je nesprávný jak v obecné rovině (neboť bagatelizuje význam rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva, v jehož důsledku, nikoli v důsledku výstrahy, zaniká členství v družstvu), tak i v poměrech projednávané věci, neboť – jak připustil sám dovolatel – výše dluhu se v průběhu procesu vyloučení může měnit (k čemuž došlo i v projednávané věci).

Ve vztahu ke skutkovým okolnostem projednávané věci považuje Nejvyšší soud za nezbytné dodat i následující:

Již dříve judikatura dovodila, že účelem úpravy vyloučení člena z družstva je chránit družstvo před opakovaným či závažným porušováním členských povinností členem družstva. Z § 56a odst. 2 a § 260 obch. zák. pak vyplývá, že této možnosti družstvo nesmí zneužívat. Takovým zneužitím by mohlo být i rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností či využití postupu podle § 231 odst. 4 obch. zák. v případech, kdy existuje adekvátnější (přiměřenější) podstatně účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování povinností člena družstva. Vždy je ale třeba vážit zásah do poměrů obou zúčastněných stran, tj. družstva i dotčeného člena (viz soudem prvního stupně přiléhavě citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. , či ze dne 29. července 2009, sp. zn. ).

Nejvyšší soud na tomto základě uzavírá, že rozhodnutí o vyloučení člena z bytového družstva pro neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu musí obsahovat přesnou specifikaci dluhu i proto, aby bylo možno posoudit, zda je vyloučení člena z družstva přiměřenou sankcí za porušení členských povinností.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), dovolání v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl podle části věty před středníkem

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání družstva bylo zčásti odmítnuto a zčásti zamítnuto a navrhovatelům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ty sestávají z odměny zástupce navrhovatelů za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 7. května 2013 - jejíž výše podle , bodu 5 a advokátního tarifu činí (za každého ze zastoupených) 3.100,- Kč. Podle advokátního tarifu se odměna snižuje o 20 %, tj. na částku 2.480,- Kč. Spolu s (jedinou) náhradou paušálních výdajů podle vyhlášky ve výši 300,- Kč tak dovolací soud přiznal každému z navrhovatelů k tíži družstva celkem 2.630,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinné družstvo, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 22. října 2014

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu