Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1368/2016

3 Tdo 1368/2016-17

U S N E S E N Í

J. T.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. , byl J. T. uznán vinným přečinem výtržnictví podle , 2 písm. a) ( , účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník) [pod bodem 1) výroku o vině] a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle tr. zákoníku [pod bodem 2) výroku o vině], když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dva roky, přičemž mu takto uložený trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyřicet dva měsíců. Současně mu byl uložen trest zákazu vstupu na utkání extraligy, 1. a 2. hokejové ligy v trvání čtyř roků.

V předmětné věci podal příslušný státní zástupce odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. , tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu odnětí svobody, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému, při nezměněném výroku o vině, uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.

Proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal J. T. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí.

Obviněný J. T. v tomto svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že jej podává z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž jej směřoval do výroku o vině i výroku o trestu. Předně podotkl, že zjištěný skutkový stav nenaplňuje znaky trestného činu výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku. V tomto ohledu odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a předestřel, že ne každé fyzické napadení, byť spáchané na veřejnosti, musí naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu výtržnictví. Soudům poté vytkl, že nevzaly v potaz veškeré okolnosti, které jeho jednání provázely. Samotný konflikt se měl odehrát mezi fanoušky a pořadatelskou službou a průběh sportovního utkání tímto nebyl nikterak narušen. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2013, sp. zn. , namítl, že při úvaze o druhu a výši ukládaného trestu je nutno zohlednit dobu, která uplynula od spáchání předchozího trestného činu výtržnictví. Soudům přitom vytkl, že právě tuto skutečnost nezohlednily. Dále podotkl, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces, neboť (nově) zvolenému obhájci nebyl poskytnut dostatečný čas k přípravě na obhajobu. Obviněný shrnul, že soudy prvního i druhého stupně provedly nesprávné právní posouzení skutku, v důsledku čehož mu byl uložen trest odnětí svobody v rozporu s . Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

K takto podanému dovolání se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství do dnešního dne nevyjádřil, ačkoliv postup zaručující mu takovou možnost byl zachován. Přitom je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není nezbytnou podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací předně zkoumal, zda jsou v předmětné věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým mohou hlavní proti sobě stojící strany trestního řízení samy dosáhnout z určitých kvalifikovaných důvodů přezkoumání některých pravomocných meritorních rozhodnutí soudu Nejvyšším soudem. Smyslem právní úpravy dovolání však není nahrazovat řádné opravné prostředky, a jeho podání proto není přípustné ve stejně širokém rozsahu (co do důvodů, okruhu napadnutelných rozhodnutí, oprávněných osob atd.), jaký je charakteristický pro řádné opravné prostředky.

Ze spisu Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. , je zřejmé, že obviněný J. T. nepodal odvolání proti rozsudku ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. . Proti tomuto rozsudku podal odvolání pouze příslušný státní zástupce, a to v neprospěch obviněného proti výroku o trestu. Odvolací soud proto přezkoumal z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu. Jiné výroky a jim předcházející řízení odvolací soud zásadně přezkoumává, i kdyby šlo o výroky, proti nimž by odvolatel mohl podat odvolání, avšak odvolání nepodal.

Ostatně, jak Nejvyšší soud předestřel ve svých dřívějších rozhodnutích, pokud obviněný nepodal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání a odvolání státního zástupce směřovalo toliko do výroku o trestu, byla přezkumná povinnost soudu odvolacího omezena pouze na výrok o trestu a obviněný je následně oprávněn podat dovolání pouze proti výroku o trestu, případně proti průběhu řízení, které mu předcházelo a podal-li dovolání též proti výroku o vině, jde o dovolání nepřípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. ; obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. , resp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. ).

Pokud obviněný uplatnil v dovolání výhrady proti rozhodnutí o vině, přičemž rozsudek soudu prvního stupně odvoláním proti výroku o vině napaden nebyl, shledal v této části Nejvyšší soud jeho dovolání z důvodů shora uvedených nepřípustným.

Nejvyšší soud se v rámci své přezkumné činnosti zabýval pouze námitkami obviněného směřujícími proti výroku o trestu napadeného rozsudku. Obviněný tyto námitky uplatnil pod dovolacím důvodem uvedeným v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Důvod dovolání vymezený ustanovením

§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na označený dovolací důvod se však za dané situace nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.

Stran námitek nepřiměřené přísnosti uloženého trestu lze však předestřít, že k výroku o trestu se vztahují dva dovolací důvody, a to podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. První z těchto důvodů spočívá v tom, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, přičemž Nejvyšší soud v tomto pochybení neshledal. Druhý z těchto důvodů spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup, což tedy není situace přiléhavá pro nyní projednávanou věc. Nejvyšší soud dále podotýká, že samotná nepřiměřenost uloženého trestu (resp. námitky proti druhu a výměře trestu z důvodu jeho přílišné přísnosti nebo naopak mírnosti, jde-li jinak o trest podle zákona přípustný a vyměřený v rámci zákonné trestní sazby) nemůže být relevantně uplatněna v rámci žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. ). Námitkám obviněného stran uloženého trestu tudíž nebylo možné přisvědčit.

S poukazem na uvedené proto Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v § 265b. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 19. 10. 2016

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu