Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4037/2016

22 Cdo 4037/2016

U S N E S E N Í

a) Ing. K. P.,

b) Mgr. R. K., c) B. S., d) J. S.

, proti žalované

Ing. Z. M.,

zastoupené Mgr. Martinem Běhounkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Přívozní 2, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2016, č. j. -151, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. července 2015, č. j. -118,

se

zastavuje

.

II. Dovolání

se

odmítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění( , věta první, – dále jen „ “):

Okresní soud v Novém Jičíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 7. 2015, č. j. -118, zrušil spoluvlastnictví žalobců a), b), c) a d) a žalované k pozemkům parc. č. 2276/3, 2276/15, 2276/16 a 2304/9, zapsaným pro obec a katastrální území Štramberk na listu vlastnictví č. 2137 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín (výrok I.). Výroky II. až VI. přikázal do výlučného vlastnictví žalobců a), b), c) a d) a žalované pozemky nově vytvořené geometrickým plánem pro rozdělení pozemků, č. plánu 2921-14/2014, zpracovaným 4. 2. 2014 a odsouhlaseným 6. 2. 2014 Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Výrokem VII. soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a) a d) a žalovanou a výrokem VIII. ve vztahu mezi žalobci b) a c) a žalovanou.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 1. 3. 2016, č. j. -151, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že „geometrický plán, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, byl opraven dne 21. 1. 2016“ (výrok I.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně ve způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví reálným rozdělením vypořádávaných pozemků tak, že na základě geometrického plánu jsou vytvořeny nové pozemky, jež budou podle výše spoluvlastnických podílů přikázány do výlučného vlastnictví žalobců a), b), c) a d) a žalované. Dále konstatoval, že reálným rozdělením pozemků není snížena jejich hodnota, bude možné je obdělávat v souladu s jejich účelovým určením a ke všem pozemkům je možný přístup. Odvolací soud se rovněž vypořádal s námitkami žalované k tvrzeným procesním pochybením soudu prvního stupně a nesprávnému určení hodnoty vypořádávaných pozemků ve znaleckém posudku.

Proti rozsudku soudu prvního stupně a proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání vymezila tak, že jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací se odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, „když nedostatečným způsobem zjistily okolnosti případu, nevypořádaly se se zásadními námitkami žalované a v důsledku těchto pochybení rozhodly ke škodě žalované a zásadním způsobem tak zasáhly do jejích majetkových práv.“ Odklon od dosavadní rozhodovací praxe dovolacího soudu shledává v nesprávném procesním postupu nalézacího soudu (nebyl k návrhu žalované vypracován revizní znalecký posudek, došlo k účelovému vyloučení dvou pozemků do samostatného řízení, soud prvního stupně se nevypořádal s návrhem na určení vlastnictví k jednotlivým nemovitostem, nebyla vyzvána k doplnění odvolání, které zpracovala bez právního zástupce a nemohla se tak vypořádat s možnými námitkami odvolacího soudu, a rozsudek odvolacího soudu nebyl žalované řádně doručen) a v nedostatcích ve zjištěném skutkovém stavu (bylo rozhodnuto na základě nesprávně vyhotoveného geometrického plánu a nově vytvořené pozemky nemají stejnou hodnotu). Navrhla, aby dovolací soud rozsudek soudu prvního stupně a rozsudek soudu odvolacího zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobci se k dovolání nevyjádřili.

Obsah rozhodnutí soudů obou stupňů a obsah dovolání jsou účastníkům řízení známy a tvoří obsah procesního spisu; proto na ně nad rámec výše uvedeného dovolací soud odkazuje.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) postupoval v řízení a o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť řízení bylo u soudu prvního stupně zahájeno dne 13. 5. 2014; po zjištění, že dovolání bylo podáno proti jak proti rozhodnutí soudu prvního stupně, tak i proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, u něhož to zákon připouští ( ), že bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( , věta první, ), že je uplatněn dovolací důvod uvedený v a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatelky advokátem ( ), zabýval se dovolací soud tím, zda jsou splněny podmínky dovolacího řízení a zda je dovolání žalované přípustné ( ).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované, které směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, podle věty první ve spojení s zastavil (blíže srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , publikované v časopisu Soudní judikatura pod č. 45/2000).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky. K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor má být podle něj podroben přezkumu; je třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání. Teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Argument, podle kterého „při řešení otázky hmotného, resp. procesního, práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu , jen tehdy, je-li z dovolání patrno, o kterou takovou právní otázku jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , jež jsou přístupná na

www.nsoud.cz

, stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu).

Dovolání není přípustné již jen proto, že řádně nevymezuje některý z důvodu přípustnosti dovolání uvedený v Nedostatek dovolání dále spočívá v tom, že žalovaná nijak nevymezila ani důvod dovolání, kterým může být toliko výtka nesprávného právního posouzení věci ( ).

Obsahem dovolání jsou jednak námitky skutkového povahy (nesprávně zjištěná hodnota jednotlivých nově vytvořených pozemků přikázaných účastníkům řízení do výlučného vlastnictví a nesprávný geometrický plán pro rozdělení pozemků) a námitky mířící proti procesnímu postupu nalézacího soudu, tedy vady řízení (všechny ostatní námitky, o nichž byla zmínka výše v rámci rekapitulace obsahu dovolání žalované).

Nad rámec výše podaného výkladu o důvodech nepřípustnosti dovolání považuje dovolací soud za potřebné k obsahu dovolání uvést následující.

Námitky dovolatelky proti znaleckému posudku a geometrickému plánu představují polemiku se skutkovými zjištěními odvolacího soudu. Avšak těmito skutkovými zjištěními je dovolací soud vázán a nemůže je přezkoumávat. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. ). „Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem“ (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ). Ze shora uvedeného vyplývá, že námitky žalované vůči znaleckému posudku a geometrickému plánu, tedy skutkové námitky, nejsou v dovolacím řízení přípustné.

V souvislosti s tvrzenými vadami řízení potom dovolací soud připomíná, že podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 je jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci ( ) a až tehdy, když je dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( věta druhá ). Z uvedeného vyplývá, že pokud dovolatelka v souvislosti s tvrzenými vadami řízení nevymezí otázku hmotného či procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání podle , může dovolací soud k vadám řízení přihlédnout pouze v tom případě, že z jiného důvodu shledá dovolání jako přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn.

, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. ).

Protože Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustným, podle je odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. září 2016

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu