Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4086/2016

29 Cdo 4086/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce VODOVODY A KANALIZACE Dvůr Králové n. L. spol. s r. o., se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem, náměstí Denisovo 766, PSČ 544 01, identifikační číslo osoby 48171280, zastoupeného Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Pouchovská 1255/109b, PSČ 500 03, proti žalovaným 1/ KRESTA, s. r. o., se sídlem v Ostravě – Přívoze, Slovenská 1085/1a, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 25366297,a 2/ Ing. Stanislavu Kuželovi, jako správci konkursní podstaty úpadce TIBA, a. s., identifikační číslo osoby 48171468, zastoupenému JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, PSČ 500 02, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. -350, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 14. ledna 2011, č. j. -207, Krajský soud v Hradci Králové (v řízení vedeném vůči žalovaným Seba T, akciová společnost a Ing. Stanislavu Kuželovi, správci konkursní podstaty úpadce TIBA, a. s.) určil, že pohledávka žalobce (společnosti VODOVODY A KANALIZACE Dvůr Králové n. L. spol. s r. o.) přihlášená do konkursního řízení vedeného na majetek úpadce TIBA, a. s. je důvodná ve výši 31 503 476,39 Kč (bod I. výroku), zamítl žalobu na určení pravosti pohledávky v částce 2 145 790,81 Kč (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. a IV. výroku).

K odvolání tehdejší první žalované (JUDr. Lenky Vidovičové, insolvenční správkyně dlužníka Seba T, akciová společnost) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě I., III. a IV. výroku tak, že žaloba na určení, že žalobce má v konkursním řízení vedeném na majetek úpadce pohledávku ve výši 31 503 476,39 Kč, se zamítá pro předčasnost (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Šlo o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když první rozhodnutí – rozsudek ze dne 22. srpna 2012, č. j. -243, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodech I., III. a IV. výroku tak, že žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce ve výši 31 503 476,39 Kč se zamítá – Nejvyšší soud zrušil rozsudkem ze dne 31. srpna 2015, sp. zn. , a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež má za přípustné pro vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, konkrétně otázky, zda soud může posuzovat náležitosti přihlášky pohledávky do konkursního řízení, a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Usnesením ze dne 15. července 2016, č. j. -840, Krajský soud v Hradci Králové připustil, aby do konkursního řízení vedeného na majetek úpadce TIBA, a. s., vstoupila na místo dosavadního věřitele – JUDr. Lenky Vidovičové, LL.M., insolvenční správkyně dlužníka Seba T, akciová společnost – společnost KRESTA, s. r. o. Nejvyšší soud proto bez dalšího jako s prvním žalovaným jednal s touto společností. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 82/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolání, jež je přípustné podle , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že dovoláním otevřená otázka, zda je možné, aby soud v rámci žaloby na určení pravosti pohledávky přezkoumával náležitosti přihlášky pohledávky, resp. aby v případě, že taková přihláška nemá náležitosti, žalobu na určení pravosti pohledávky pro předčasnost zamítl, byla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena.

Již v rozsudku ze dne 24. května 2001, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že součástí právního posouzení věci soudem ve sporu o pravost, výši nebo pořadí do konkursu přihlášené a správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů popřené pohledávky, vždy musí být závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou vůbec zabývat. Tamtéž dodal, že zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout. Na základě takového rozsudku je třeba v konkursním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky.

Uvedený právní závěr, s nímž je napadené rozhodnutí v souladu, je výrazem ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2014, sp. zn. ).

Dovolatel sice v dovolání rovněž uvádí, že přihláška pohledávky obsahovala všechny náležitosti a popis rozhodných skutečností, které má obecně přihláška splňovat, avšak tuto výhradu nijak obsahově nekonkretizuje. Nepolemizuje tak s důvody, pro které odvolací soud dospěl k závěru, že přihláška pohledávky trpí vadami, které brání přezkumu pohledávky. Dovolací soud se tudíž touto výtkou nemohl zabývat.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení věta první, , , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady v dovolacím řízení nevznikly. Náklady druhého žalovaného spojené s vyjádřením k dovolání ze dne 23. srpna 2016 dovolací soud neshledal účelnými, když druhý žalovaný se v něm vůbec nevyjadřuje k důvodnosti podaného dovolání a správnosti napadeného rozhodnutí.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z ustanovení , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2016

Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu