Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2333/2016

20 Cdo 2333/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, se sídlem v Praze 9, Sokolovská č. 217/42, identifikační číslo osoby 00005886, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1788/60, proti povinnému M. R., P., pro 208 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 206685/08, o dovolání soudního exekutora proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. února 2016, č. j. -204, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. února 2016, č. j. -204, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

K návrhu oprávněné Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 27. ledna 2009, č. j. -2, nařídil exekuci na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 23. března 2000, sp. zn. , k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 208 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů řízení ve výši 1495 Kč a k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněné určených exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce, provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 (dále jen „soudní exekutor“).

Soudní exekutor exekučním příkazem ze dne 24. července 2012, č. j. 067 EX 206685/08-39, rozhodl o prodeji nemovité věci povinného se vším, co k této nemovité věci patří, a to budovy (rod. rekr.), v části obce P., postavené na pozemku parc. č. st. 2552, zapsaném na listu vlastnictví č. 991 (pozemek jiného vlastníka), a na pozemku parc. č. 772/95 zapsaném na listu vlastnictví č. 547 (pozemek jiného vlastníka), zapsáno na listu vlastnictví č. 3258, pro okres Praha – západ, obec H., katastrální území H. p. M., přičemž povinnému zakázal, aby označené nemovité věci převedl na někoho jiného nebo je zatížil a jakkoliv jinak s nimi nakládal.

Mgr. Jiří Komárek, exekutorský kandidát soudního exekutora, usnesením ze dne 25. června 2015, č. j. 067 EX 206685/08-153, udělil příklep na vydražený spoluvlastnický podíl povinného o velikosti ½ na nemovitých věcech, a to budovy č. e. 1655 (rod. rekr.), v části obce P., postavené na pozemku parc. č. st. 2552, zapsaném na listu vlastnictví č. 991 (pozemek jiného vlastníka), a na pozemku parc. č. 772/95 zapsaném na listu vlastnictví č. 547 (pozemek jiného vlastníka), zapsáno na listu vlastnictví č. 3258, pro okres Praha – západ, obec H., katastrální území H. p. M., za nejvyšší podání ve výši 62 500 Kč.

Soudní exekutor usnesením ze dne 3. prosince 2015, č. j. 067 EX 206685/08-193, provedl rozvrh rozdělované podstaty ve výši 62 500 Kč s tím, že z ní v souladu s ustanovením ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, byla nejdříve uspokojena pohledávka soudního exekutora na nákladech řízení ve výši 21 481,26 Kč podle pravomocného příkazu k úhradě nákladů exekuce. Ve třetí skupině byla uspokojena pohledávka oprávněné ve výši 3 839 Kč a dále byla ve třetí skupině částečně uspokojena pohledávka zástavní věřitelky CLEAR FINANCE s. r. o., ve výši 37 179,74 Kč. K uspokojení ostatních přihlášených věřitelů se vzhledem k výši rozdělované podstaty nedostalo.

K odvolání zástavní věřitelky CLEAR FINANCE s. r. o., Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. února 2016, č. j. -204, usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že soudní exekutor při pořadí uspokojení pohledávek nepostupoval v souladu s ustanovením , neboť nesprávně jako první v pořadí určil k uspokojení svoji pohledávku na úhradu nákladů exekuce, ačkoli podle výše uvedené právní úpravy i podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce při exekuci prodejem nemovitých věcí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině, a dále pak u pohledávky zástavní věřitelky CLEAR FINANCE s. r. o., není zřejmé, proč vycházel z rozhodného data 10. srpna 2010 coby vzniku zástavního práva, když zástavní věřitelka namítá, že k jeho vzniku došlo již 16. srpna 1991, což činí rozhodnutí soudního exekutora nepřezkoumatelným pro nedostatek odůvodnění.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal soudní exekutor dovolání, ve kterém (mimo jiné) namítá, že právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné, protože odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na danou situaci nedopadá a na zjištěný skutkový stav ji nesprávně aplikoval, neboť v dané věci bylo exekuční řízení zahájeno po 1. lednu 2008, tedy po účinnosti , podle něhož se náklady soudního exekutora při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojují ve skupině podle ustanovení Nesprávný právní postup odvolacího soudu spatřuje dovolatel i v posouzení vzniku zástavního práva u pohledávky zástavní věřitelky CLEAR FINANCE s. r. o., neboť zástavní právo na nemovité věci evidované v katastru nemovitostí vzniká dnem vkladu do katastru nemovitostí, avšak dovolací soud vycházel z data podpisu smlouvy o zřízení zástavního práva.

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastníkem řízení, za něhož jedná osoba s právnickým vzděláním [ ], ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení ex. řádu (ve znění , který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008) se "náklady exekuce uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v ustanovení ".

Podle ustanovení (ve znění od 1. ledna 2008) podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby, b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [ ], d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c), f) ostatní pohledávky.

Ke změně ustanovení došlo novelou provedenou , kterým se mění , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. Odvolací soud v dovoláním napadeném usnesení odkázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu (účinného do 31. prosince 2007), ze dne 15. února 2006, Cpjn 200/2005, uveřejněné pod číslem 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud v jeho bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve „třetí“ skupině [ ]. Odvolací soud však opomněl, že citované rozhodnutí Nejvyššího soudu se vztahuje na exekuční řízení zahájená do 31. prosince 2007, obdobně jako např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2010, sp. zn. ; nález Ústavního soudu ze dne 24. září 2009 a nález ze dne 5. května 2009, ve kterých zmiňované soudy uzavřely, že exekuční řízení uskutečňované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce vydaného před účinností je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007.

O takový případ se však v projednávané věci nejedná, neboť zde bylo exekuční řízení zahájeno dne 19. prosince 2008, a je třeba jej posoudit podle ex. řádu ve znění účinném od 1. ledna 2008, tedy po nabytí účinnosti Protože v exekučních řízeních zahájených po 1. lednu 2008 se náklady soudního exekutora při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojují ve skupině podle ustanovení , je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu napadené usnesení odvolacího soudu nesprávné, protože soudní exekutor postupoval v souladu s uvedenou právní úpravou, když pohledávku na náhradu nákladů exekuce zařadil mezi pohledávky první skupiny podle o. s. ř, zatímco pohledávku oprávněného a pohledávku zástavního věřitele CLEAR FINANCE s. r. o. určil jako pohledávky třetí skupiny podle ustanovení , a v této části proto mělo být usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., ze dne 3. prosince 2015, č. j. 067 EX 206685/08-193, potvrzeno jako správné.

Dovolatel dále namítá nesprávné právní posouzení ohledně vzniku zástavního práva u pohledávky zástavní věřitelky CLEAR FINANCE s. r. o., když odvolací soud uvedl, že není zřejmé, proč soudní exekutor stanovil rozhodné datum na den 10. srpna 2010 coby vznik zástavního práva, když zástavní věřitelka namítá, že k jeho vzniku došlo již dne 16. srpna 1991.

Podle pro pořadí je rozhodující: a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení, c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška, d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva, e) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene, f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva. Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.

Podle ustanovení , , ve znění do 31. prosince 2013 (srov. věty první , ) – dále jen „obč. zák.“, zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

Jestliže v dané věci vázlo zástavní právo u pohledávky zástavní věřitelky CLEAR FINANCE s. r. o., na nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, došlo k jeho vzniku vkladem do katastru nemovitostí a dospěl-li odvolací soud k názoru opačnému, je i tento jeho právní závěr nesprávný.

Usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho změnu (dosavadní výsledky řízení neumožňují o věci rozhodnout), napadené usnesení bez jednání ( věta první ) zrušil. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. září 2016

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu