Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5523/2015

29 Cdo 5523/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci společnosti Politických vězňů 19 project, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Kunratice 3, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 61248223, zastoupené JUDr. Ondřejem Čechem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 28745/MSPH, o dovoláních společnosti Politických vězňů 19 project, s. r. o., společnosti AHI Holding GmbH, se sídlem ve Vídni, Rathausstrasse 15/9, 1010, Republika Rakousko a C. M. H., všech zastoupených JUDr. Ondřejem Čechem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. srpna 2015, č. j. -374, takto:I. Dovolání se odmítají.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 21. června 2013, č. j. C 28745-RD2/MSPH, Fj 112908/2013-253, zahájil Městský soud v Praze řízení za účelem dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (výrok I.), v obchodním rejstříku společnosti Politických vězňů 19 project, s. r. o. (dále jen „společnost“), vymazal sídlo společnosti, jednatele A. M. (dále jen „A. M.“), způsob jednání a společníka A. M., zapsal sídlo společnosti, jednatele C. M. H., způsob jednání a společníka AHI Holding GmbH (dále jen „společnost AHI“) [výrok II.] a rozhodl o poplatkové povinnosti (výrok III.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání společnosti, C. M. H. a společnosti AHI, odvolání C. M. H. a společnosti AHI odmítl (první výrok), usnesení soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podali společnost, C. M. H. a společnost AHI dovolání, majíce je za přípustná podle , (dále též jen „ “), a požadujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání nesměřují proti žádnému z usnesení vypočtených v , proto Nejvyšší soud posuzoval, zda jsou přípustná podle

Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

Podle může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost (mimo jiné) pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.

V rozsahu, v němž směřují proti prvnímu výroku napadeného usnesení, dovolání nejsou (objektivně) přípustná podle K prověření správnosti výroku o odmítnutí odvolání slouží žaloba pro zmatečnost. Nejvyšší soud proto dovolání (v tomto rozsahu) odmítl podle

Dovolání C. M. H. a společnosti AHI proti druhému a třetímu výroku odvolacího soudu pak nejsou subjektivně přípustná, neboť dovolatelé nebyli (v tomto rozsahu) účastníky odvolacího řízení (jejich odvolání byla odmítnuta). Nejvyšší soud proto jejich dovolání (v tomto rozsahu) odmítl podle věty první a

Dovolání společnosti v rozsahu, v němž směřuje proti druhému a třetímu výroku napadeného usnesení, pak není přípustné podle

Dovolatelka má za to, že dovolání je přípustné pro řešení otázky, zda neuvedení skutečného jména a příjmení osoby, jejíž podpis je ověřován, může bez dalšího vést k tomu, že podpis nebude považován za úředně ověřený a na právní úkon bude pohlíženo jako na neplatný, majíc za to, že uvedenou otázku odvolací soud vyřešil v rozporu s „konstantní judikaturou vztahující se k neoprávněnému jednání jménem jiného, v rámci níž bylo určeno, že z takového jednání je zavázán sám jednající (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2011, sp. zn. )“. Dále poukazuje na to, že podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 29. ledna 2003, sp. zn. ) nesprávné označení účastníka bez dalšího nezakládá neplatnost smlouvy (označená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Dovolatelkou předestřená otázka však dovolání přípustným nečiní, neboť závěr odvolacího soudu, podle něhož je smlouva o převodu obchodního podílu, uzavřená mezi společností AHI (jako převodcem) a panem A. M. (jako nabyvatelem) absolutně neplatná pro neurčité označení strany smlouvy, neboť osoba A. M. neexistuje, je osobou smyšlenou a pod její identitou vystupovala jiná osoba, jejíž totožnost se nepodařilo zjistit, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Z ní se podává, že vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, nezpůsobuje sama o sobě její neplatnost ve smyslu , , lze-li z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem, popřípadě i objasněním okolností, za nichž byl učiněn, zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 1998, pod pořadovým číslem 46, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2003, sp. zn. , a ze dne 5. srpna 2009, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2010, sp. zn. ).

V projednávané věci však nebylo označení osoby vadné (neúplné či nepřesné). Naopak, osoba označená ve smlouvě jako A. M. byla ve smlouvě identifikována všemi obvyklými údaji (jménem, datem narození i bydlištěm), avšak tato osoba neexistuje, pas, kterým se vykazovala, byl nahlášen v roce 2008 jako ztracený a byl vystaven na jméno A. P. Za těchto okolností nejde o neurčitost v označení osoby, kterou by bylo možno odstranit výkladem [tedy za pomoci výkladu dovodit, kdo (která osoba) je nabyvatelem podílu (stranou smlouvy)]. Závěr, podle něhož je za daných okolností třeba považovat smlouvu o převodu podílu za neplatnou (pro neurčité vymezení strany smlouvy) odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu (srov. důvody rozsudku ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. ), a nic na něm nemůže změnit ani skutečnost, že podpis učiněný pod falešnou identitou neznámou osobou byl legalizován (legalizace podpisu neurčitost v označení stran nikterak neodstraňuje).

K rozsahu dokazování a zjišťování sporných skutečností v rejstříkovém řízení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. , uveřejněné v časopise soudní judikatura číslo 9, ročník 2011, pod číslem 132.

Poukaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. je nepřípadný již proto, že v projednávané věci nešlo o jednání za jiného.

Ve vztahu k jiným otázkám procesního či hmotného práva dovolatelka nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání (k závěru, podle kterého pouhá citace , ani argument, že „otázky hmotného a procesního práva mají být posouzeny jinak“, nejsou způsobilým vymezením předpokladů přípustnosti dovolání, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. či usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. ). V důsledku této vady ( ), jíž dovolatelka neodstranila v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. srpna 2016

JUDr. Petr Šuk předseda senátu