Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1265/2016

26 Cdo 1265/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce Mgr. J. K., P., zastoupeného Mgr. Daliborem Šamanem, advokátem se sídlem v Mělníku, Fibichova 218, proti žalované Ing. M. H., P., zastoupené JUDr. Helenou Havránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Prosecká 412/74, o zaplacení 287.867,59 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2015, č. j. -323, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.760 Kč k rukám JUDr. Heleny Havránkové, advokátky se sídlem v Praze 9, Prosecká 412/74 do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 23. 9. 2015, č. j. -323, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud dovodil s odkazem na ustanovení a , , ve znění účinném do 31. 12. 1991 (dále jen „obč. zák.“), že pokud žalobce jako osobní uživatel bytu 1 + 1 provedl formou půdní vestavby jeho rozšíření na byt 3 + 1, jehož užívání bylo povoleno rozhodnutím odboru výstavby ONV v Praze 3 ze dne 20. 8. 1990, č. j. Výst/2426/90/Pa, došlo tím ke zkáze původního bytu 1 + 1 (tento konkrétně vymezený stavební prostor se již v domě nenacházel) a tím i k zániku práva užívání tohoto bytu žalobcem. Za stavu, kdy se žalobce do 31. 12. 1991 nestal ani osobním uživatelem nově vzniklého bytu 3 +1, není žalovaná, která se stala vlastnicí domu na základě dohody o vydání věci ze dne 13. 12. 1990, ve věci pasivně legitimována, neboť nevstoupila do práv a povinností tehdejší organizace hospodařící s byty.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání (k němuž bylo podáno vyjádření), které však není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II. bod 2 ) – dále jen „ “, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a nejedná se o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka [zda zkáza bytu, jakožto skutečnost vyvolávající zánik způsobilého předmětu nájmu (osobního užívání), má za následek zánik tohoto práva] posouzena jinak.

Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. , plyne, že právo osobního užívání bytu zanikalo ve smyslu § 183 obč. zák. také zkázou (zničením) domu či bytu, přičemž za zničení bytu je třeba považovat nejen fyzický zánik stavby, ale též takovou stavební úpravu této stavby, že se v ní uvedený prostor již nadále fakticky nenachází (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2005, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl ( věta první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

O návrhu na odklad vykonatelnosti, který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. srpna 2016

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu