Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2863/2016

20 Cdo 2863/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné SINEFIN s. r. o., se sídlem v Ostravě, Tvorkovských 223/13, identifikační číslo osoby 62300053, zastoupené Mgr. Karlem Klimešem, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302, proti povinnému Ing. Bc. Z. K., M. B., zastoupenému JUDr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Křížkovy schody 67, o exekuci prodejem nemovitosti, o určení ceny, vedené u soudní exekutorky Mgr. Zuzany Sobíškové, Exekutorský úřad Praha 6 pod sp. zn. 180 Ex 11475/14, o dovolání povinného proti usnesení soudní exekutorky ze dne 14. 10. 2015, č. j. 180 Ex 11475/14-70, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2016, č. j. -117, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 4. 1. 2016, č. j. -117, změnil usnesení soudní exekutorky Mgr. Zuzany Sobíškové ze dne 14. 10. 2015, č. j. 180 Ex 11475/14-70, tak, že výsledná cena spoluvlastnického podílu povinného ve výši ¼ na pozemcích 299/1, 299/2, 299/3, 301/1, 307/2, 307/4, 588/12, 588/14 se určuje částkou 1 545 000 Kč. Tentýž soud usnesením ze dne 1. 3. 2016, č. j. -135, napadené usnesení (k správnému označení pozemků) opravil tak, že se usnesení soudní exekutorky se mění „v napadeném výroku 4“.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu – podle obsahu ve znění opraveného usnesení (ačkoli formálně směřuje proti usnesení opravnému) – dovoláním, jehož přípustnost zakládá na formulaci dvou otázek, týkajících se jednak způsobu ocenění nemovitostí provedeného soudním znalcem, a jednak postupu odvolacího soudu při opravě svého rozhodnutí. Dovolatel má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a navrhuje, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „ “ (srov. čl. II, bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání není přípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Námitkami směřujícími proti závěrům odvolacího soudu o určení obvyklé ceny předmětných nemovitostí soudním znalcem dovolatel vytýká nesprávnost ocenění nemovitostí pomocí cenového předpisu namísto podle pravidel zákona o oceňování majetku ( , o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů) a namítá dále nepodloženost tvrzení znalce, dle něhož jsou oceňované pozemky v územním plánu obce vedeny jako pozemky určené k zastavění.

Stojí za to předznamenat, že při určení obvyklé ceny nemovitosti a jejího příslušenství nejde o znalecký posudek ve smyslu důkazního prostředku podle , nýbrž o úkon v rámci exekučního řízení vedoucí k provedení dražby (viz exekučního řádu, – k tomu srov. kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. – a dále exekučního řádu, který stanoví, že znalec oceňuje nemovitost a její příslušenství a jednotlivá práva s nemovitostí spojené obvyklou cenou podle zvláštního předpisu, tj. – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. ).

Dovolatelem namítané pochybení soudního znalce při ocenění pozemku č. 588/12 a 588/14 napravil odvolací soud v napadeném usnesení, když výslovně konstatoval – zcela v duchu dovolatelova názoru – že obvyklá cena nemůže být stanovena podle cenového předpisu“. Ohledně zařazení pozemků do příslušných kategorií provedl odvolací soud důkaz u (předloženou dovolatelem), na jehož základě přisvědčil té povaze pozemku, s níž ve svém usnesení operovala soudní exekutorka. Odvolací soud se tím s námitkami dovolatele adekvátně vypořádal, resp. posoudil všechny rozhodující okolnosti pro určení odhadní ceny, a – což je z pohledu podmínek přípustnosti dovolání určující – zcela v souladu s judikaturou dovolacího soudu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. ). Je pak namístě rozhodný závěr, že ani jedna z dovolatelem formulovaných otázek přípustnost dovolání nezakládá.

Přípustnost dovolání není založena ani námitkou (otázkou) správnosti postupu odvolacího soudu při vydání odvolatelem kritizovaného opravného usnesení. Jednak dovolací soud zde žádné pochybení odvolacího soudu neshledává, jednak jde o otázku akademickou, jejíž zodpovězení, i kdyby se neslo v duchu dovolatelových pochybností, by mu nemohlo věcně (tj. k rozhodné otázce ceny dražených nemovitostí ve smyslu exekučního řádu, ) přinést jakýkoli užitek. Což je však klíčové, je, že dovolání proti opravnému usnesení samotnému není přípustné již proto, že nejde o rozhodnutí odvolacího soudu, „kterým se odvolací řízení končí“, jak vyžaduje ustanovení

Vzhledem k tomu, že – tedy – odvolací soud v napadeném usnesení neřešil žádnou otázku hmotného ani procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, ani se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a protože nejsou splněna ani další kritéria přípustnosti dovolání obsažená v ustanovení , není dovolání povinného podle ustanovení přípustné; Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. července 2016

JUDr. Vladimír Kůrka předseda senátu