Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5243/2015

25 Cdo 5243/2015

U S N E S E N Í

a) D. H.

,

b) J.H.

, obou zastoupených Mgr. Rudolfem Šnajderem, advokátem se sídlem Brno, Ptašínského 307/4, proti žalované

I. Č.

, zastoupené JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem Brno, Křížová 96/18, o 135.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2015, č. j. -72, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o neprominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé uložené žalované soudem prvního stupně v platebním rozkazu ze dne 8. 7. 2014. Odvolací soud vyšel z toho, že o existenci překážky ve smyslu se dozvěděla dovolatelka dne 12. 9. 2014, avšak návrh na prominutí zmeškání lhůty podala dne 9. 10. 2014, tedy po uplynutí zákonné lhůty, o jejíž prominutí nepožádala. Návrhu jako opožděnému proto nemohlo být vyhověno.

Dovolatelka usnesení napadá z důvodu nesprávného právního posouzení její žádosti jako návrhu na prominutí zmeškání lhůty ve smyslu namísto toho, aby soudy rozhodovaly o prodloužení lhůty ve smyslu , a poukazuje na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. .

Dovolatelce je nutno přisvědčit v tom, že v jí citovaném rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že sice postupem podle nelze prominout zmeškání soudcovské lhůty, jestliže však zákon připouští stanovení takových soudcovských lhůt, jejichž nedodržení by pro účastníka mohlo mít za následek bez dalšího ztrátu sporu, nelze opomenout skutečnost, že účastník zmeškal lhůtu z omluvitelných důvodů. Není tu žádný rozumný důvod pro to, aby účastníkovi byla odepřena ochrana v případě, že z omluvitelného důvodu zmeškal takovou procesní (soudcovskou) lhůtu, jejíž nedodržení má za následek bez dalšího neúspěch ve sporu. Opačný postup by byl v rozporu s právem na spravedlivý proces. Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen ( ). Proto požádá-li účastník o prominutí zmeškání soudcovské lhůty, posoudí soud tento úkon jako žádost o prodloužení soudcovské lhůty podle , případně jako žádost, aby se v daném případě k tomu, že úkon byl učiněn po uplynutí soudcovské lhůty, nepřihlíželo. Přitom soud zjišťuje, zda ke zmeškání došlo z omluvitelného důvodu, zejména zda tu nebyly takové okolnosti, které bránily účastníkovi v podání vyjádření. Jestliže účastník nepodal ve lhůtě stanovené soudem vyjádření podle ve spojení s proto, že mu v tom bránily závažné omluvitelné důvody, nelze vyjít z fikce uznání nároku.

Nutno však vzít v úvahu, že v citovaném rozhodnutí přezkoumával Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku pro uznání a dospěl k závěru, že bude nutno v odvolacím řízení posoudit, zda žalovaný z omluvitelných důvodů zmeškal lhůtu pro podání vyjádření podle Předmětem nynějšího dovolacího řízení je přezkoumání rozhodnutí o neprominutí lhůty k vyjádření podle Odvolací soud se neodchýlil od závěrů uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jestliže v napadeném rozhodnutí dovodil, že lhůtu podle nelze prominout, byť tento závěr opřel o jiné důvody. Skutečnost, zda lhůta pro podání vyjádření byla zmeškána z omluvitelných důvodů, posoudí soud (jako předběžnou otázku) v řízení o odvolání proti rozsudku pro uznání (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. ).

Odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího soudu s uvedenými závěry sice není v souladu, v konečném výsledku (svým výrokem, jímž návrhu na prominutí zmeškání lhůty nebylo vyhověno) je však správné, namítaný rozpor s judikaturou tedy dán není, a proto dovolání nelze shledat přípustným.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

O nákladech řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. srpna 2016

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu