Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 130/2016

23 Cdo 130/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce Ing. Bc. Z. K., zastoupeného JUDr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Mladá Boleslav, Křížkovy schody 67/2, proti žalovaným 1) Ing. P. V., a 2) V. CARGO CZ s.r.o., se sídlem Praha 10, Na Výsluní 201/13, PSČ 10000, identifikační číslo osoby 27407993, oběma zastoupeným JUDr. Petrem Zikmundem, advokátem se sídlem Mělník, Macharova 376/5, o zaplacení 30 000 000 Kč s příslušenstvím, ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 8. 2015, č. j. -171, takto:

Vrchní soud v Praze usnesením z dne 10. 8. 2015, č. j. -171, zamítl návrh na přerušení řízení a potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2012, č. j. -106, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 1. 2013, č. j. -114, jímž byl výrokem I. zamítnut návrh na přerušení řízení, výrokem II. řízení zastaveno a výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; Vrchní soud v Praze dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalobce rozhodl podle , (dále jen „ “), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů).

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobce není podle přípustné, jestliže žalobce vymezil přípustnost dovolání jen tím, že soudy neřešily otázku, zda soud zamítne rozhodnutí o osvobození či neosvobození od placení soudního poplatku pouze z důvodu toho, že žalobce dostatečně a přesvědčivě neosvědčil své nepříznivé osobní a majetkové poměry. V této souvislosti žalobce dodal své přesvědčení, že soudy I. a II. instance rozhodují pouze o osvobození od placení soudního poplatku, nikoliv o sociálním postavení žalobce. Nutno konstatovat, že na předestřené otázce není rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalobce neprokázal, že by u něj nastala podstatná změna majetkových poměrů, jež by odůvodňovala nový přezkum jeho žádosti, a to v mezidobí od nabytí právní moci rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny, tj. 500 000 Kč, a na závěru, že soud prvního stupně správně rozhodl o zastavení řízení v dané věci pro nezaplacení soudního poplatku podle , v platném znění, jestliže žalobce ani na výzvu soudu soudní poplatek ve výši 500 000 Kč v určené lhůtě nezaplatil. Přitom požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání (srov. rozhodnutí ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014). Skutečnost, že dovolatel má jiný názor na právní závěr odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle Navíc je třeba konstatovat, že skutková zjištění dovolacího soudu nejsou předmětem dovolacího přezkumu a rovněž samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. , uveřejněné na www.nsoud.cz). Není tedy možno s ohledem na ustanovení zakládat přípustnost dovolání ani na kritice hodnocení důkazů odvolacím soudem týkajících se podstatné změny majetkových poměrů žadatele o osvobození od soudního poplatku, odůvodňujících nový přezkum žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku po nabytí právní moci rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku v rozsahu jedné poloviny, tj. 500 000 Kč.

Nejvyšší soud s poukazem na výše uvedené proto dovolání žalobce, podané proti části napadeného usnesení odvolacího soudu týkající se zastavení řízení, podle a 2 odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. července 2016

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu