Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5742/2015

32 Cdo 5742/2015

U S N E S E N Í

Partners Financial Services, a. s.

Ing. R. R., CSc.

, identifikační číslo osoby 15087581, zastoupenému Mgr. et Mgr. Romanou Hiklovou, advokátkou se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, Lublaňská 689/40, PSČ 120 00, o zaplacení 1 355,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 9. 2015, č. j. -89, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 1. 7. 2015, č. j. -69, zamítl návrh žalovaného, aby byla vyslovena neúčinnost doručení předvolání žalovanému k jednání konanému dne 30. 4. 2015 a aby bylo rozhodnuto o nevyznačování právní moci rozsudku č. j. -42 do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu o neúčinnosti doručení. Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Se zřetelem k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 (dále též jen „ “).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. , která jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na http://www.nsoud.cz).

Dovolatel v obecné poloze vymezuje „dovolací důvod“, jak výslovně uvádí (směšuje zjevně dovolací důvod s předpokladem přípustnosti dovolání), tak, že „žádá, aby dovolací soud vyřešenou právní otázku odvolacího soudu /potvrzující vyřešenou právní otázku soudem I. stupně/ posoudil jinak“, a má dále za to, že napadené rozhodnutí spočívá na „otázce, která dosud nebyla vyřešena“.

Požadavek, aby dovolací soud posoudil jinak otázku vyřešenou soudem odvolacím, žádnému z předpokladů přípustnosti dovolání zakotvených v neodpovídá. Dovolatel patrně přehlédl, ač Nejvyšší soud ve své judikatuře tuto skutečnost opakovaně zdůrazňuje (srov. např. usnesení ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. , a ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. ), že poslední ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání, tj. „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, míří pouze na případ právní otázky, kterou dovolací soud ve své dosavadní rozhodovací praxi vyřešil a od jejíhož řešení by se měl odklonit (posoudit tuto otázku jinak).

Při argumentaci ve prospěch názoru, že ve věci rozhodovaly místně nepříslušné soudy a že mu nebylo doručováno v souladu s procesními předpisy, se dovolatel omezuje na polemiku se správností právního posouzení těchto otázek odvolacím soudem. Tím ovšem nevymezuje předpoklad přípustnosti dovolání, nýbrž toliko dovolací důvod.

Žádnému z předpokladů přípustnosti dovolání stanovených v neodpovídá ani námitka, že odvolací soud postupoval v rozporu s , jestliže nezrušil rozsudek soudu prvního stupně pro vady řízení a věc nepostoupil „místně, věcně příslušnému soudu“. Dovolatelka tu odvolacímu soudu vytýká vadu řízení, aniž otevírá otázku procesního práva, natož pak způsobem odpovídajícím ustanovení Vady řízení nejsou vzhledem k ani způsobilým dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim přihlíží pouze v případě, že je dovolání přípustné (srov. větu druhou ). Přípustnost dovolání tudíž založit nemohou, i kdyby se odvolací soud vytýkaných procesních pochybení dopustil (srov. shodně např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2014, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 7. 11. 2014, sp. zn. , ze dne 14. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. ).

Otázkou dosud nevyřešenou má být podle obsahu dovolání zřejmě „nevyřešení otázky soudem dovolacím, souvisejícím a týkajícím se rozhodnutí soudů I. stupně, u nichž je vyloučeno podat odvolání ( ) a bránit se tak proti rozhodnutím soudu I. stupně v případě, že věc projednávají zjevně místně nepříslušné soudy a tyto jednají za prokazatelného nedoručení předvolání k jednání či rozhodnutí soudů stranám žalovaným“.

Dovolatel tu zřejmě míří na úvahu odvolacího soudu, že ve věci bylo již rozhodnuto rozsudkem, který je pravomocný, neboť proti němu není přípustné odvolání, a jestliže žalovaný namítá, že mu byla znemožněna účast při jednání u soudu, pak v situaci, kdy řízení je již skončeno, požadované určení neúčinnosti doručení předvolání k nápravě této situace sloužit nemůže.

Správnost tohoto řešení dovolatel způsobem odpovídajícím dovolacímu přezkumu neotevírá; ve vztahu k němu nevymezuje předpoklad přípustnosti dovolání a ostatně ani nezpochybňuje jeho správnost. Vychází z něho a táže se, jakým jiným způsobem se má tedy bránit. Předkládá tak otázku procesního práva, kterou odvolací soud neřešil a neměl důvod řešit, na jejímž vyřešení tudíž napadené rozhodnutí nezávisí. Taková otázka kritéria nesplňuje a přivodit závěr o přípustnosti dovolání způsobilá není. (srov. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. , a shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 6. 2016

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu