Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 806/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele J. K., zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na bělidle 997/15, PSČ 150 00, za účasti Stavebního bytového družstva Náchod, se sídlem v Náchodě, Parkány 311, PSČ 547 01, identifikační číslo osoby 00044865, o určení členství v družstvu a práva nájmu družstevního bytu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2015, č. j. -151, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 9. září 2013, č. j. -124, určil, že navrhovatel je členem Stavebního bytového družstva Náchod (dále jen „družstvo“) s právem nájmu ve výroku blíže specifikovaného družstevního bytu (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání družstva Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že návrh na určení, že navrhovatel je členem družstva s právem nájmu družstevního bytu, zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Úvodem Nejvyšší soud podotýká, že i když dovolatel ohlašuje, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, z obsahu dovolání je zřejmé, že zpochybňuje pouze rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé; druhým výrokem rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudy obou stupňů se dovolací soud proto nezabýval.

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že soud rozhodující o určení členství v družstvu není oprávněn posuzovat věcnou správnost vyloučení z družstva (tj. zda důvod, pro který byl dotčený člen z družstva vyloučen, byl vskutku dán) a není ani oprávněn přezkoumávat, zda byly splněny podmínky, za nichž může družstvo k rozhodnutí o vyloučení přistoupit (např. zda byla udělena výstraha); je oprávněn prejudiciálně řešit toliko to, zda proces, v jehož rámci bylo podle příslušných právních předpisů rozhodováno o vyloučení člena z bytového družstva, byl již završen (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. , a judikaturu v něm citovanou; jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

V jiném řízení, než v řízení o prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena z družstva za neplatné (podle , obchodního zákoníku; dále jen „obch. zák.“), je soud oprávněn přezkoumat, zda představenstvo družstva, popř. jiný orgán určený stanovami, rozhodl o vyloučení člena družstva, zda bylo rozhodnutí o vyloučení členu písemně oznámeno (doručeno) a zda člen podal odvolání k členské schůzi (shromáždění delegátů). Podal-li člen, jehož se rozhodnutí o vyloučení týká, odvolání k členské schůzi (shromáždění delegátů), může soud v jiném řízení dále přezkoumat, zda členská schůze (shromáždění delegátů) o jeho odvolání rozhodla a zda mu bylo rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů) oznámeno, popř. zda člen uplatnil právo na přezkoumání platnosti rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů) o vyloučení u soudu (viz též usnesení sp. zn. , a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 70/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Přípustnost dovolání proto nemohou založit námitky, podle nichž se odvolací soud opomenul zabývat tím, že v projednávané věci nebyl dán zákonný důvod pro vyloučení dovolatele z družstva a že rozhodnutí představenstva o vyloučení dovolatele z družstva neobsahovalo řádné poučení o právu podat odvolání k shromáždění delegátů; odvolací soud naopak (správně) vycházel z uvedených judikatorních závěrů, podle nichž by namítané skutečnosti mohl posuzovat jen v řízení o prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení dovolatele z družstva za neplatné.

S výhradou, podle níž shromáždění delegátů o odvolání dovolatele proti rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení z družstva nerozhodlo, neboť výrok jeho rozhodnutí je neurčitý a nesrozumitelný, se odvolací soud vypořádal v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, když uzavřel, že není podstatná formulace rozhodnutí shromáždění delegátů, ale jeho obsah, který odpovídá požadavkům § 231 odst. 4 a 5 obch. zák. (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2002, sp. zn. ).

Závěr odvolacího soudu, podle něhož je uvedené rozhodnutí určité a srozumitelné, je rovněž v souladu s výkladovými pravidly určenými , , a obch. zák., jakož i zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84. K aplikovatelnosti pravidel výkladu právních úkonů i na rozhodnutí shromáždění delegátů srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2010, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2013, sp. zn. .

A konečně, domnívá-li se dovolatel (s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2007, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 55/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2014, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročníku 2014, pod číslem 143), že v případě, kdy nebyl řádně poučen o právu podat odvolání proti rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení k shromáždění delegátů, „lze analogicky (…) uvažovat rovněž o nicotnosti rozhodnutí představenstva o vyloučení dovolatele z družstva jako takového“, kterýžto závěr je možné učinit i v jiném soudním řízení „než v řízení o určení neplatnosti takového rozhodnutí“, přehlíží, že důvodem nicotnosti rozhodnutí členské schůze (resp. shromáždění delegátů) je dle citované judikatury skutečnost, že přijetí daného rozhodnutí nenáleželo do působnosti členské schůze (shromáždění delegátů). Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2014, sp. zn. (jež cituje i dovolatel), se přitom podává, že nepoučení člena družstva o možnosti podat odvolání proti rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení může být toliko důvodem pro prohlášení následného rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů) o vyloučení člena z družstva za neplatné (v řízení podle § 231 odst. 5 obch. zák.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. dubna 2016

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu