Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3625/2015

28 Cdo 3625/2015

U S N E S E N Í

a)

V. N.

,

b) V. N.

,

c) O. K.

,

d)

Q. K.

,

e)

I. K.

(dříve N.), a

f) R. K.

, všech zastoupených JUDr. Dagmar Křesťanovou, advokátkou se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, proti žalovanému:

Družstevní zásobovací a odbytový podnik Brno - v likvidaci

, IČO: 00396443, družstvo se sídlem v Praze 4, Podolská 50, v řízení

o vydání věci

, vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání společnosti

KONSTRUKCE Říčany, spol. s r.o.

, IČO: 63472074, se sídlem v Říčanech, U Cihelny 87E, zastoupené Mgr. Danielem Hrbáčem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Jaselská 197/14, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. prosince 2014, č. j. - 981, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. prosince 2014, č. j. - 981,

se zrušuje

a věc se

vrací

Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Brno-venkov (dále jen jako „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 23. listopadu 2009, č. j. - 968, rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalované ( – dále jen „ “), tak, že „v řízení bude dále jednáno na straně žalované se (shora identifikovanou) obchodní společností KONSTRUKCE Říčany, spol. s r. o.“.

Krajský soud v Brně (dále jen jako „odvolací soud“) usnesením ze dne 19. prosince 2014, č. j. - 981, změnil shora označené usnesení soudu prvního stupně tak, že „v řízení na straně žalované nebude pokračováno s obchodní firmou KONSTRUKCE Říčany, spol. s r. o.“. Vyšel ze zjištění, že původní žalovaný dne 30. 10. 2009 zanikl výmazem z obchodního rejstříku po provedené likvidaci, bez právního nástupce, a označená obchodní společnost – dříve vedlejší účastnice, jež současně argumentovala „smlouvou o procesním nástupnictví ze 14. 8. 2009“ – není osobou, jež by po zániku původního žalovaného vstoupila do jeho práv a povinností, případně převzala práva a povinnosti, o které v řízení jde (odkazuje v dané souvislosti na ustanovení ).

Usnesení napadla shora označená obchodní společnost KONSTRUKCE Říčany, spol. s r. o. dovoláním, jehož přípustnost podle spatřuje v tom, že se odvolací soud při řešení relevantních otázek odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; jako dovolací důvod ohlašuje, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Odvolacímu soudu vytýká, že nepřihlédl k dohodě, jež uzavřela s původní žalovanou a podle které – dle dovolatelkou zastávaného názoru – vstoupila do postavení povinné osoby dle , ve znění pozdějších předpisů, jež je v daném sporu o vydání pozemků pasivně legitimována. Namítá též nedostatek poučení soudu, a to i ve vztahu k případnému rozhodování o procesním nástupnictví v důsledku singulární sukcese podle Navrhla, aby dovolací soud změnou napadeného usnesení potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobci se k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 7 , a čl. II bod 2 , kterými se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem ( ) a ve lhůtě stanovené , Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. judikaturu dále citovanou). Dovolání je současně i opodstatněné.

O nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod podle ) jde tehdy, posoudil-li odvolací soud věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně vybranou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Podle ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. Podle neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Citované ustanovení upravuje postup soudu v situaci, kdy účastník ztratil během řízení, tj. v době od jeho zahájení do jeho pravomocného skončení, způsobilost být účastníkem řízení, a řeší z toho plynoucí procesní nástupnictví. Ztratí-li účastník během řízení způsobilost být účastníkem řízení, soud nejprve podle povahy věci posoudí, zda tato skutečnost sama o sobě brání dalšímu pokračování v řízení nebo zda lze v řízení pokračovat; neumožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, soud řízení zastaví ( ).

Povaha věci brání pokračování řízení zpravidla i tam, kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal (mohl převzít) právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. U právnické osoby, která byla vymazána z obchodního nebo jiného rejstříku a u níž byla provedena likvidace nebo u níž se likvidace nevyžaduje, nemůže soud bez dalšího vždy dospět k závěru, že by zanikla bez právního nástupce, zjistí-li skutečnosti, jež mohou vést ke zrušení výmazu právnické osoby a k obnovení její likvidace (shodně např.

Drápal, L., Bureš, J. a kol.

I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 719 a násl.).

Pro úvahu soudu o tom, zda v případě zániku účastníka řízení v průběhu občanského soudního řízení, má být řízení zastaveno anebo má být přerušeno či v něm pokračováno, je rozhodující i to, zda zánikem účastníka dochází k zániku uplatněného nároku nebo tento nárok přechází na právní nástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 2003, sp. zn. , spolu s ostatními rozhodnutími Nejvyššího soudu dostupné na jeho webových stránkách

www.nsoud.cz

).

Nebude-li řízení zastaveno ( ) a neshledá-li soud ani důvody k jeho přerušení ( věta druhá ), zjišťuje, kdo je procesním nástupcem účastníka, jenž ztratil způsobilost být účastníkem řízení ( a 3 ). Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu vychází z toho, že ačkoliv jde o institut procesního práva, je procesní nástupnictví odvozeno od nástupnictví hmotněprávního, a souvisí tedy s otázkou věcné legitimace ve sporu. Procesním nástupcem účastníka řízení je ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníku právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2010, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sp. zn. ).

K objasnění otázky, kdo je procesním nástupcem účastníka ohledně práv a povinností, o něž v řízení jde, soud provede, a to z úřední povinnosti, potřebná šetření; protože jde o postup soudu v řízení (a nikoli o dokazování o skutkovém stavu věci), soud při něm není vázán případnými návrhy účastníků o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, ani navrhovanými prostředky ke zjištění tohoto procesního nástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. ).

Se zřetelem k výše uvedenému je zřejmé, že negativní rozhodnutí odvolacího soudu o procesním nástupnictví na žalované straně, tedy že „v řízení na straně žalované nebude pokračováno s obchodní firmou KONSTRUKCE Říčany, spol. s r. o.“, neobstojí. Otázkou, zda povaha věci – při zjištěné ztrátě způsobilosti původní žalované být účastnicí řízení – umožňuje pokračovat v řízení, se odvolací soud vážně nezabýval (případně z jejího řešení nevyvodil odpovídající procesní důsledky, měl-li za to, že zaniklý žalovaný nemá žádného právního nástupce, jenž by převzal /mohl převzít/ právo nebo povinnost, o něž v řízení jde), eventuelně nevyšetřil, kdo je procesním nástupcem původní žalované (vystačil-li si s negativním rozhodnutím, že dovolatel takovou osobou není).

Při řešení otázky, zda žalovaný zanikl bez právního nástupce, odvolací soud jistě nepřehlédne další relevantní okolnosti věci, z nichž lze zmínit (žalobci později iniciované) řízení o zrušení výmazu žalovaného z veřejného rejstříku a obnovení jeho likvidace (věc vedená Městským soudem v Praze pod sp. zn. ). Uvedenou okolnost odvolací soud bezpochyby zhodnotí již ve svých úvahách o tom, lze-li v tomto řízení ihned pokračovat.

Jelikož dovoláním napadené usnesení není správné (a Nejvyšší soud neshledal podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu), usnesení odvolacího soudu zrušil ( ) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( věty první ). Podle ustanovení , věty první, rozhodl o dovolání bez jednání.

Právní názor vyslovený Nejvyšším soudem v tomto usnesení je pro odvolací soud v dalším řízení závazný ( , ).

V rozhodnutí, jímž se řízení končí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení včetně nákladů tohoto dovolacího řízení ( , věty druhé, ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. března 2016

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu