Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 946/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. března 2002, č. j. -73, zamítl žalobu, aby soud určil, „že na domě čp. 28 v L. u D. na st. par. 52/1 v kat. území L. u D. a dále na st. p. 52/1 a poz. parcele č. 684/5 v obci a kat. území v L. u D. nevázne věcné břemeno spočívající v úplatném užívacím právu žalovaného, které bylo zřízení smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou mezi spol. K. spol. s r. o. L. u D. a žalovaným 22. 12. 1999 a vložené do katastru nemovitostí KÚ v P.“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně K., spol. s r. o. uzavřela se žalovanou L., spol. s r. o. se sídlem v L. u D., 22. 12. 1999 smlouvu o zřízení věcného břemene ve prospěch žalované, spočívající v úplatném užívacím právu celého domu č. p. 28 se stavební parc. č. 52/1 a pozemku parc. č. 684/5, včetně dalších parcel uvedených ve smlouvě, v kat. území a obci L. u D. Vklad tohoto práva byl zapsán do katastru nemovitostí 27. 12. 1999 s účinky vkladu 22. 12. 1999. Dne 3. dubna 2000 uzavřely K., spol. s r. o., a K. P., s. r. o., kupní smlouvu, jejímž předmětem mimo jiné byl dům č. p. 28 na stavební parc. č. 52/1, stavební parc. č. 52/1 a pozemek parc. č. 684/5 v kat. území a obcu L. u D. Kupní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s účinky vkladu 10. 4. 2000. Jako vlastník označených nemovitostí je v katastru nemovitostí vedena žalobkyně. Soud prvního stupně shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení a dospěl k závěru, že smlouva o zřízení věcného břemene z 22. 12. 1999 je platná. Učinil též zjištění, že se jednalo o věcné břemeno ve prospěch žalované, tj. věcné břemeno „sloužící určité osobě“.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 3. prosince 2002, č. j. -99, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud zjistil, že žalovaná společnost L., spol. s r. o., zanikla ke dni 28. června 2002 bez likvidace sloučením s nástupnickou společností L.-D., a. s., se sídlem v D. Odvolací soud dovodil, „že právo odpovídající věcnému břemenu váznoucímu na nemovitosti žalobkyně má tedy náležet výlučně žalované, právnické osobě, a není spojeno (na straně osoby z věcného břemene oprávněné) s vlastnictvím nemovitosti (§ 151n odst. 1 obč. zák.). Právo, které je předmětem požadovaného určení, pokud platně vzniklo, proto nejpozději zánikem žalované zaniklo (§ 151p odst. 4 občanského zák.) a na univerzálního právního nástupně žalované, společnost L.-D., a. s., nepřešlo“. Povaha věci brání, aby po zániku žalované bylo v řízení pokračováno.

Proti usnesení odvolacího soudu podala právní nástupkyně žalované dovolání z důvodů vady řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a nesprávného právního posouzení věci. Potvrdila, že po rozsudku soudu prvního stupně žalovaná zanikla přeměnou – fúzí. Vytýká odvolacímu soudu, že po zániku žalované nerozhodl o tom, s kým bude na straně žalované nadále jednáno. Pokud by tak učinil, právní nástupkyně žalované by měla možnost vyjádřit se k aplikaci § 151p odst. 4 ObčZ. Společnost L.-D., a. s., se stala univerzálním nástupcem žalované. Podle názoru právní nástupkyně žalované „věcné břemeno je oprávněním, které je pojmově zahrnuto do termínu jmění ve smyslu obchodního zákoníku“ (§ 6 odst. 2 ObchZ), „oprávnění věcného břemene nezaniklo dle ust. § 151p odst. 4 obč. zákoníku, ale pojmově jako soubor veškerého majetku žalované, tudíž včetně oprávnění z věcného břemene přešlo na L.-D., a. s.“. Navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné, přezkoumal napadené usnesení podle a 3 (dále „OSŘ“) a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Podle jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemřel-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.

Z hlediska procesního k právnímu nástupnictví dovolatelky na straně žalované došlo universální sukcesí. Nástupnickou společnost je tudíž třeba v rozhodnutí označovat za žalovanou a doručovat jí písemnosti v tomto řízení. Pokud odvolací soud neuvedl tuto nástupnickou společnost v záhlaví dovoláním napadeného usnesení, jde o vadu, která však neměla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Obecně vzato bylo možno v řízení pokračovat v řízení s nástupnickou společností a rozhodnout o tom podle in fine, avšak speciální ustanovení tomuto postupu brání. Pokud jde o slova „neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat“, uvedená v první větě , pak povahou věci se rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení, která brání pokračování v řízení mj. tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřechází na právní nástupce. K tomu srov. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ČSR, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 66, ročník 1973, podle kterého „pro úvahu soudu o tom, zda v případě smrti žalobce v průběhu občanského soudního řízení o náhradu škody má být řízení zastaveno anebo má být přerušeno či v něm pokračováno ( ), je zpravidla rozhodující, dochází-li smrtí žalobce k zániku uplatněného nároku, nebo přechází-li tento nárok na dědice“.

Podle § 151p odst. 4 ObčZ patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.

Věcné břemeno, zřízené smlouvou o zřízení věcného břemene z 22. 12. 1999 a spočívající v úplatném užívacím právu ve smlouvě blíže označených nemovitostí, bylo zřízeno ve prospěch společnosti L., spol. s r. o. se sídlem v L. u D. 28, čili bylo zřízeno ve prospěch určité osoby (§ 151n odst. 1 ObčZ), a ve smyslu posledně citovaného ustanovení zaniklo zánikem osoby z věcného břemene oprávněné. Tato skutečnost, tj. hmotněprávní povaha předmětu řízení, brání tomu, aby v řízení bylo pokračováno s právní nástupkyni této společnosti. Odvolací soud proto nepochybil, pokud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil ( ).

Z uvedených důvodů proto dovolací soud podle dovolání zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalovaná nebyla úspěšná a žalobkyni náklady tohoto řízení nevznikly ( , , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. prosince 2003

JUDr. František Balák,v.r.

předseda senátu