Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
D15759451D4EC6E8C1257F960025EC9D.html
HTML · 10.91 KB
No categories available
20 Cdo 5665/2015
20 Cdo 5665/2015
U S N E S E N Í
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky,
Ing. T. N.,
zastoupenému JUDr. Bc. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského č. 939/21a, pro 3 581 115 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 0 Nc 1440/2007 , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. července 2015, č. j. 20 Co 194/2015 -42, takto:
Dovolání povinného
se odmítá
.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. července 2015, č. j. 20 Co 194/2015 -42, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř. “, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Namítá-li povinný, že exekuce měla být zastavena, protože nárok je prekludován (případně promlčen) ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na zdravotním pojištění, zpochybňuje tím věcnou správnost exekučního titulu. Nejvyšší soud však již v mnoha rozhodnutích zaujal a odůvodnil závěr, že soud výkonu rozhodnutí není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, jehož obsahem je vázán (§ 159a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) a z nějž je povinen vycházet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2428/2011 ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Jak správně uvedl odvolací soud, lhůty uvedené v ustanovení § 16 odst. 1 (k předepsání pojistného) a § 16 odst. 2 (k vymáhání pojistného) zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na zdravotním pojištění, považuje Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře za promlčecí, nikoliv prekluzivní (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2006, sp. zn. 20 Cdo 2219/2005 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. 20 Cdo 2428/2011 ), a rovněž zde není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. února 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu