Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2962/2015

32 Cdo 2962/2015

U S N E S E N Í

SAFITA s. r. o.

České spořitelně, a. s.

, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45 24 47 82, zastoupené JUDr. Marií Oswaldovou, advokátkou se sídlem v Řehenicích, Křiváček 9, o zaplacení částky 149 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2015, č. j. -91, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 8 905 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám její zástupkyně.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 26. června 2014, č. j. -56, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 149 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně v celém rozsahu) podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do důvodu na ustanovení (dále též jen „ “), aniž by vymezila přípustnost dovolání. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil.

Žalovaná považuje dovolání za nedůvodné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl, případně zamítl.

Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení nebo citace textu tohoto ustanovení (či jeho části). Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).

Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, neboť ač zastoupena advokátem, přes správné poučení odvolacím soudem na vymezení přípustnosti dovolání zcela rezignovala. Vymezení přípustnosti dovolání se nejvíce blíží její tvrzení, že „postup odvolacího soudu je v rozporu s ustanovením Nejvyššího soudu ČR ve věci NS , nad to , nad to , když tyto rozhodnutí se zabývají sice určitostí a srozumitelností právních jednání, nikoliv však v případech posuzovaných v uvedené věci“. Dovolatelkou uvedené spisové značky rozhodnutí však nejsou správné, protože neexistuje žádné rozhodnutí Nejvyššího soudu pod spisovými značkami uvedenými jako první a třetí v pořadí, přičemž pokud neuvedla ani data vydání rozhodnutí, která měla na mysli, nelze je dohledat. Odkaz dovolatelky na rozhodnutí Nejvyššího soudu (jde o rozsudek ze dne 12. srpna 2008) nelze považovat za způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , neboť dovolatelčina argumentace je vnitřně rozporná, jestliže jednak namítá, že postup odvolacího soudu je s citovaným „ustanovením“ v rozporu, a zároveň se z textu dovolání podává, že podle jejího názoru nelze toto rozhodnutí v projednávané věci aplikovat, protože vychází z odlišného skutkového stavu.

Pouhý nesouhlas dovolatelky s právním posouzením věci odvolacím soudem nemůže založit přípustnost dovolání. Je zjevné, že její chaotická a vnitřně rozporná polemika se závěry odvolacího soudu zákonným požadavkům na vymezení přípustnosti dovolání nevyhovuje.

Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud pochybil, připustil-li v odvolacím řízení další důkazní prostředky, a to obchodní podmínky ke smlouvě o úvěru, aniž by však formulovala jakoukoliv otázku procesního práva, není tato námitka vady řízení relevantní, protože podle ustanovení dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolání žalobkyně výslovně směřuje i proti výrokům o nákladech řízení, přičemž žalobkyně ani k této části rozhodnutí neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti a nesprávnost rozhodnutí. K výrokům o nákladech řízení chybí v dovolání jakákoliv argumentace.

Uvedené nedostatky nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 15. prosince 2015

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu