Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4787/2015

U S N E S E N Í

PhDr. A. G.

1) D. S.

a

2) K. S.

, zastoupeným JUDr. Alenou Ostrejšovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Kosmákova 43, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2014, č. j. -199, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaní

jsou povinni

zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 178 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Davida Vaníčka, Ph.D.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. února 2014, č. j. -150, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala toho, že je vlastníkem pozemku parcelní č. 2303/4 v katastrálním území R. u P., obec R., polohově a výměrem určeného na základě geometrického plánu č. 2059-22/2012, vyhotoveného společností JC PLAN s. r. o., ověřeného Ing. J. C. dne 29. 11. 2012 pod č. 85/2012 a odsouhlaseného dne 12. 12. 2012 Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 25. listopadu 2014, č. j. -199, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že „se určuje, že žalobkyně PhDr. A. G. je vlastnicí pozemku parc. č. 2303/4 v katastrálním území R. u P., obec R., dle geometrického plánu zhotoveného firmou JC PLAN s.r.o. pod č. 2059-22/2012, ověřeného Ing. J. C. dne 29. 11. 2012 pod č. 58/2012 a odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha–západ dne 12.12.2012 pod č. 2801/12“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím (výrok II. a III.).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podávají žalovaní dovolání, jehož přípustnost opírají o a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Domnívají se, že odvolací soud nesprávně posoudil dobrou víru předchůdkyně žalobkyně a nezohlednil chování žalobkyně v dalších letech po uplynutí vydržecí doby. Dále pak zpochybňují některá skutková zjištění nalézacích soudů a namítají nesprávné hodnocení důkazů. Navrhují, aby „dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl změněn tak, že odvolání žalobkyně se zamítá, a žalovaným byla přiznána náhrada nákladů odvolacího i dovolacího řízení, příp. byl zrušen a věc vrácena odvolacímu soudu k novému projednání“.

Žalobkyně se ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhuje dovolání odmítnout.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle -3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolání není přípustné již z toho důvodu, že dovolatelé řádně nevymezili předpoklad přípustnosti dovolání. Přestože odkazují na , shledávají přípustnost dovolání v tom, že „vyřešená právní otázka vydržení vlastnictví by měla být dovolacím soudem posouzena jinak“. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , uveřejněném na webových stránkách Nejvyššího soudu –

www.nsoud.cz

, dovodil, že „spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání patrno, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit.“ V projednávané věci dovolatelé nepožadují ve smyslu , aby byla dovolacím soudem vyřešená otázka posouzena jinak. Namísto toho se domáhají, aby dovolací soud jinak posoudil otázku vydržení vlastnického práva, než jak to učinil odvolací soud. Takto však předpoklad přípustnosti dovolání formulován být nemůže.

Přesto, že žalovaní namítají nesprávné právní posouzení věci nalézacími soudy, je obsahem jejich dovolání pouhá kritika hodnocení důkazů a skutkových zjištění soudů v nalézacím řízení, přičemž nevymezují žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí. Skutkovými zjištěními je přitom dovolací soud vázán a nemůže je přezkoumávat. Výše zmíněné se týká i námitky nesprávného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Od 1. ledna 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2014, sp. zn. , uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu –

www.nsoud.cz

). „Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. , uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu –

www.nsoud.cz

).

Jestliže dovolatelé dále tvrdí, že mají „pochybnosti o správnosti zaměření“ s tím, že nebyli seznámeni s výsledky vytyčení při zpracování geometrického plánu, není dovolacímu soudu zřejmé, v čem by se měla projevit taková námitka v intencích projednávané věci. Z dovolání totiž není možné dovodit, zda a jakým způsobem dovolatelé sporují hranice předmětného pozemku, nebo jakým jiným způsobem s ohledem na tuto námitku napadají závěr o vydržení vlastnického práva k němu.

Žádný předpoklad přípustnosti dovolání ani řádný dovolací důvod nevymezují ani v námitce nedostatku aplikace

Nad rámec uvedeného dovolací soud poznamenává, že se výkladem ustanovení Nejvyšší soud opakovaně zabýval např. v usnesení ze dne 31. března 2014, sp. zn. , nebo v usnesení ze dne 21. července 2014, sp. zn. (obě dostupná na

www.nsoud.cz

), v nichž vyložil, že okolnostmi hodnými zvláštního zřetele se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další.

Dovolatelé spatřují okolnosti zvláštního pouze v tom, že „nezapříčinili vznik sporu a od samého počátku jednání s žalobkyní navrhovali různá smírná řešení“. Ve skutečnosti se však po celou dobu soudního řízení aktivně bránili nároku žalobkyně na určení jejího vlastnického práva ke spornému pozemku. Z tohoto důvodu nejsou podle dovolacího soudu dány důvody zvláštního zřetele hodné, které by měly vést k aplikaci , jenž je svou povahou ustanovením výjimečným.

Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, dovolací soud je podle věty první odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaní povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím dobrovolně, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 16. prosince 2015

Mgr. David Havlík

předseda senátu