Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2638/2015

29 Cdo 2638/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce nezl. M. Š., zastoupeného Mgr. Alexanderem Klimešem, advokátem, se sídlem v Mělníku, Ve Vinicích 553/17, PSČ 276 01, proti žalovaným 1) SAM ÚSTÍ, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Jaurisova 515/4, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 49902873 2)M. Š. a 3)N. Š., všem zastoupeným JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Bělocerkevská 1037/38, PSČ 100 00, o určení vlastnického práva, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2015, č. j. -326, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalované SAM ÚSTÍ, s. r. o., M. Š. a N. Š.

jsou povinny

společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114

Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 23. ledna 2014, č. j. -292, zamítl žalobu o určení, že ve výroku popsané nemovitosti (dále jen „sporné nemovitosti“) jsou ve vlastnictví první žalované (společnosti SAM ÚSTÍ, s. r. o.) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení [výroky II. a III.].

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že sporné nemovitosti jsou ve vlastnictví první žalované (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení (druhý a třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalované dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “).

Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle , neboť je (posuzováno podle obsahu) pouhou polemikou s hodnocením důkazů provedeným odvolacím soudem, aniž otevírá jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, která by splňovala některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v Samotné hodnocení důkazů přitom se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů zakotvené v není uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ( ) [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2005, pod číslem 145, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2011, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách dovolacího soudu; dále srov. v obdobných souvislostech za mnohé např. nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 7, ročníku 1997, části I., pod pořadovým číslem 1].

K názoru dovolatelek, které považují hodnocení odvolacího soudu za „příkré“ [majíce za to, že měl rozdíl mezi cenou, za kterou byly sporné nemovitosti převedeny z první žalované na druhou žalovanou (jednatelku a společnici první žalované) a na třetí žalovanou (společnici první žalované a dceru druhé žalované) hodnotit „volným úsudkem“], lze poznamenat, že zcela pomíjí účel požadavku , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), na zpracování znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem (srov. za všechna rozhodnutí odvolacím soudem citovaný rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 67/2012“), jakož i skutečnost, že to byly právě dovolatelky, které obch. zák. nerespektovaly a sporné nemovitosti převedly, aniž by kupní cena byla stanovena v souladu s označeným ustanovením. Pak musí nést – jak přiléhavě zdůrazňuje žalobce ve vyjádření k dovolání – důsledky z toho plynoucí (srov. zejm. R 67/2012 a v něm citovanou judikaturu).

Způsobilý dovolací důvod ( ) nevystihuje ani námitka, podle které odvolací soud zatížil řízení vadou, nenechal-li k návrhu dovolatelek zpracovat revizní znalecký posudek. Ostatně vytýkanou vadou napadené rozhodnutí netrpí. Jednak obecně platí, že soud není povinen provést všechny účastníkem řízení navržené důkazy ( věta druhá , a např. nálezy Ústavního soudu ze dne 8. ledna 1997, sp. zn. , či ze dne 6. prosince 1995, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. ), a jednak postupu odvolacího soudu, který neshledal důvody pro zpracování revizního znaleckého posudku, maje závěry znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanoveným znalcem za jasné, úplné a přesvědčivé, nelze ničeho vytknout ( a např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2012, sp. zn. , nebo ze dne 2. července 2014, sp. zn. , či rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2012, sp. zn. , anebo ze dne 23. října 2012, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2015

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu