Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2465/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně ABRA Software a. s., se sídlem v Praze 13, Jeremiášova 1422/7b, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 25097563, zastoupené Mgr. Kateřinou Galbovou, advokátkou se sídlem v Manětíně, Mezí 11, PSČ 331 62, proti žalované Triola a. s., se sídlem v Praze 4, 5. května 1640/65, PSČ 140 21, identifikační číslo osoby 60192984, zastoupené JUDr. Františkem Vyskočilem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Voršilská 130/10, PSČ 110 00, o zaplacení částky 1 989 296 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2014, č. j. -187, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. listopadu 2013, č. j. -142, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 253 639 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok pod bodem I), co do částky 735 717 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok pod bodem II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok pod bodem III).

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. listopadu 2014, č. j. -187, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil a ve výrocích pod bodem II a III tento rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním.

Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Dovolatel v rámci svého dispozičního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, především tím, že označí jeden nebo některé z více výroků v rozhodnutí obsažených. Jde-li o nárok obsahující dělitelné plnění, může dovolatel napadnout také jen část výroku, vymezeného výší plnění; takovým dovoláním dochází k rozštěpení práva na dvě práva se samostatným skutkovým základem a rozhodnutí odvolacího soudu je jím napadeno jen v takovém rozsahu, který vyplývá z dovolatelem vymezené části dělitelného plnění. Není-li proto v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvantitativní (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2009, sp. zn. , ústavní stížnost proti němuž Ústavní soud usnesením ze dne 8. února 2011, sp. zn. , odmítl, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2015, sp. zn. , a ze dne 1. října 2015, sp. zn. , jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na http://nsoud.cz).

Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Nejvyšší soud opakovaně zdůrazňuje ve svých rozhodnutích (srov. např. již usnesení ze dne 18. června 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že dovolání, které nebylo v propadné lhůtě určené v doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, bude dovolacím soudem odmítnuto.

Od uvedených judikatorních závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Zákonem požadovaný údaj o tom, v jakém rozsahu je rozhodnutí odvolacího soudu napadeno, v dovolání žalované výslovně uveden není; žalovaná v úvodu dovolání bez bližšího vymezení uvádí, že dovolání podává proti rozsudku odvolacího soudu. Rozsah, v němž napadá toto rozhodnutí, nevyplývá ani z dalšího obsahu dovolání, včetně dovolacího petitu. Zatímco zaměření dovolací argumentace by mohlo nasvědčovat spíše tomu, že se vztahuje toliko k potvrzujícímu výroku ve věci samé, v závěru dovolatelka uplatňuje požadavek na zrušení celého rozsudku odvolacího soudu, tedy též výroku kasačního.

Vada dovolání spočívající v absenci údaje o rozsahu, v němž je rozhodnutí odvolacího soudu napadeno, je vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení ve smyslu věty první (srov. již citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Protože dvouměsíční lhůta, během níž bylo možno dovolání doplnit, již marně uplynula, stala se tato vada vadou neodstranitelnou. Se zjištěním takové vady se pak nutně pojí odmítnutí dovolání podle věty první

Nejvyšší soud z uvedených důvodů, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ). Nejvyšší soud konstatuje jen tolik, že v pochybnostech o výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem dovolání a tedy tarifní hodnotou ve smyslu , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, vycházel z varianty pro dovolatelku příznivější.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. listopadu 2015

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu