Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2361/2015

U S N E S E N Í

K. B.

B. Ch.

, zastoupené Mgr. Petrem Olbortem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Nad Vývozem 4828,

o zaplacení částky 500.000,- Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 28. února 2014, č. j. -322, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.390,40 Kč k rukám advokátky Mgr. Lenky Mitáčkové do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, změnil rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. června 2013, č. j. -259, tak, že žalované uložil zaplatit žalobci částku 405.600,- Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I) a současně rozhodl o nákladech vzniklých účastníkům v řízení před soudy obou stupňů a o nákladech státu (výroky II až IV).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení věty první , neboť není přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí vyjmenovaných v ustanovení ) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v ustanovení

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Rozhodnutí odvolacího soudu, ukládající žalované vydat žalobci bezdůvodné obohacení – majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu ( , , jenž se zde použije i se zřetelem na ust. , ), je odůvodněno zjištěním o vyplacení této částky (jíž žalobce obdržel za prodej bytu v jeho vlastnictví) žalované, doprovázeného závěrem, že se žalované v řízení nepodařilo prokázat tvrzené skutečnosti o právním důvodu k přijetí této částky, za nějž žalovaná označuje darování.

Takové posouzení – vedoucí ke kvalifikaci nároku jako bezdůvodného obohacení – je v souladu s pravidly o důkazním břemenu účastníků v civilním sporném řízení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. října 1997, sp. zn. , publikované v časopise Právní rozhledy č. 7, ročník 1998; dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2002, sp. zn. , a ze dne 18. prosince 2003, sp. zn. , jež jsou – spolu s ostatními rozhodnutími dostupné na

www.nsoud.cz

). Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí ten který účastník prokázat, zásadně určuje hypotéza právní normy, z níž vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tedy kdo z účastníků je povinen stanovený okruh skutečností prokázat, a koho při nesplnění této povinnosti stíhá nepříznivý následek v podobě neúspěchu ve sporu; důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí.

K otázce rozsahu povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, má-li jít o závazek z darování, lze pak odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2002, sp. zn. (z jehož závěrů lze pro poměry věci nyní posuzované dovodit, že skutečnosti o existenci a obsahu smluvního ujednání ve smyslu § 628 obč. zák. je povinna v řízení prokázat žalovaná, jež z této okolnosti dovozuje pro sebe příznivé právní důsledky).

Námitky žalované upínající se k závěru, že v řízení nebyly prokázány skutečnosti o tom, že peněžní prostředky – zaslané na její účet – žalobce zamýšlel darovat žalované, jsou pak kritikou skutkových zjištění odvolacího soudu (jež odvolací soud přijal po zopakování dokazování). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Za daného stavu pak rozhodnutí odvolacího soudu není (nemůže být) ani v rozporu s žalovanou citovanými rozhodnutími dovolacího soudu – rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2005, sp. zn. , v nichž dovolací soud – na podkladě konkrétních skutkových zjištění věcí jím tehdy posuzovaných – dospěl k závěru o uzavření darovací smlouvy.

Přípustnost dovolání nemohou pak založit ani námitky žalované o (tvrzených) vadách řízení, neboť ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, odvolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. věty druhé ); samy o sobě vady řízení přípustnost dovolání založit nemohou. K těmto námitkám žalované – nad rámec řečeného – sluší se přece jenom uvést, že není v rozporu se zásadou koncentrace řízení, navrhuje-li žalobce na základě již uvedených skutkových zjištění (zde pro případ jejich neprokázání) posouzení uplatněného nároku podle jiných zákonných ustanovení (zde jako bezdůvodného obohacení), tedy není-li to provázeno změnou skutkových tvrzení, jimiž je nárok jako předmět řízení vymezen, a označením nových důkazů, jichž se účastník dovolává (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2013, sp. zn. , a další judikaturu citovanou v jeho odůvodnění). Korektní není ani kritika žalované ve vztahu k plnění poučovací povinnosti soudu ( ), v situaci, kdy se i této účastnici – jak plyne z obsahu protokolu o jednání před odvolacím soudem – dostalo konkrétního poučení a výzvy k doplnění skutečností o tvrzeném darování a k označení důkazů k prokázání relevantních skutečností.

Napadá-li pak žalovaná dovoláním rozsudek odvolacího soudu i ve výrocích o náhradě nákladů řízení (výroky pod body II až IV), ve vztahu k těmto (akcesorickým) výrokům neuplatňuje žádnou dovolací argumentaci, takže ohledně nich ani neotevírá žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, pro kterou mohla by být založena přípustnost dovolání proti těmto výrokům rozsudku (srov. též ust. věty druhé , z něhož plyne vázanost dovolacího soudu vymezeným dovolacím důvodem, tedy včetně jeho obsahové konkretizace).

Z uvedeného vyplývá závěr o nepřípustnosti dovolání (poměřováno hledisky uvedenými v , z nichž žádné – jak vidno shora – naplněno není).

Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení (srov. věty první, a ), jež sestávají z odměny advokátky zastupující žalobce v dovolacím řízení, ve výši 9.940,- Kč [, , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokátky určených částkou 300,- Kč na jeden úkon právní služby ( advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 2.150,40 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. listopadu 2015

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu