Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1025/2015

28 Cdo 1025/2015

U S N E S E N Í

JUDr. I. N.

České

republice – Státnímu pozemkovému úřadu

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČO: 01312774,

o určení hodnoty nevydaných pozemků

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalobce i žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2014, č. j. -113, takto:

I. Dovolání žalobce i žalované

se

odmítají

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. března 2014, č. j. -85, tak, že

„právo žalobce na převod pozemku podle náhradou za část pozemku dle PK parc. č. 284 – role, o výměře 23 175 m

2

, kat. území H. M., nevydanou podle výroku I rozhodnutí Pozemkového úřadu hlavního města Prahy ze dne 9. 7. 1998, zn. PÚ 3966/92, které nabylo právní moci 19. 8. 1998, má hodnotu 5.323.992,30 Kč“

(výrok I). Současně žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy nižších stupňů částku 23.716,- Kč (výrok II).

Proti rozsudku podali dovolání obě procesní strany, žalovaná do výroku o věci samé, žalobce do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

Nejvyšší soud dovolání obou účastníků odmítl podle ustanovení věty první ), neboť nejsou přípustná.

Podle ustanovení „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

Právní otázku hmotného práva, na jejímž řešení závisí napadené rozhodnutí o věci samé (jež napadá dovoláním žalovaná), odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2010, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2014, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2014, sp. zn. ; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. června 2015, sp. zn. – všechna rozhodnutí dostupná i na internetových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

), jíž byl formulován a odůvodněn závěr, že za pozemky, které nebylo možno vydat oprávněné osobě pro zákonem stanovenou překážku ( , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) je třeba oprávněné osobě poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu ( ), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, byly-li určeny ke stavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby).

Nejvyšší soud neshledává relevantní důvody, pro které by měla být tato již dříve dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se neodchyluje ani rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení – jde-li o stanovení výše odměny za zastupování advokátem v řízení (jež se po zrušení plenárním nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněným pod č. 116/2013 Sb., určí podle ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů, o mimosmluvní odměně – srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. září 2013, sp. zn. , uveřejněný pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V právní otázce týkající se určení tarifní hodnoty pro výpočet mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (aplikace obecného ustanovení § 8 odst. 1 vs. § 9 odst. 3 advokátního tarifu) není právní posouzení odvolacího soudu v rozporu ani s žalobcem označenou judikaturou dovolacího soudu – s rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2003, sp. zn. , a ze dne 26. června 2008, sp. zn. , v nichž Nejvyšší soud – ve sporu mezi advokátem a klientem o zaplacení odměny za poskytnuté právní služby – formuloval závěr, že pro aplikaci příslušného ustanovení o tarifní hodnotě je rozhodné, zda se advokátem poskytnutá právní služba týkala ocenitelné věci či práva, nebo věci (práva), jehož hodnotu nelze vyjádřit v penězích. V posuzované věci není předmětem řízení (a poskytnuté právní služby) peněžité plnění, ovšem ani penězi ocenitelná věc anebo právo. Ačkoliv jde o deklarování práva na náhradu za nevydané pozemky, děje se tak ve vazbě na určení ceny odňatého /nevydaného/ pozemku podle , navíc v situaci, kdy – jak plyne ze zjištění odvolacího soudu – byla žalobci náhrada co do hodnoty 4.532.547,30 Kč již dříve i poskytnuta. I z tohoto pohledu je zřejmé, že žalobcem uváděná částka 5.323.992,30 Kč – v tomto specifickém případě – nemůže být tarifní hodnotou ve smyslu advokátního tarifu (nevyjadřuje ani reálnou cenu práva, o jehož uspokojení zde žalobci jde a jež je právem plynoucím z restitučního předpisu).

Z výše uvedeného vyplývá závěr o nepřípustnosti obou dovolání, která proto Nejvyšší soud odmítl (srov. věty první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. září 2015

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu