Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1744/2015

32 Cdo 1744/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyněStavební firma Pazdera s.r.o., se sídlem ve Vlašimi, Vlasákova 1635, PSČ 258 01, identifikační číslo osoby 27110176, zastoupené JUDr. Martinem Vychopeněm, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, proti žalovaným 1) V. K., 2) R. K., 3) Mgr. B. P., 4) J. S., a 5) G. S., všem zastoupeným JUDr. Vladimírem Fučíkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Dejvická 306/9, o zaplacení 640 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2014, č. j. -241, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze změnil vyhovující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. dubna 2012, č. j. -152, tak, že zamítl žalobu v rozsahu částky 530 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovaným (nesprávně uvedeno žalobcům) společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 1 062 067,20 Kč za řízení před soudy všech stupňů (výrok II.).

Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen „ “).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [odstavec 1]. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) [odstavec 2]. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení [odstavec 3].

Podle odůvodnění napadeného rozhodnutí považoval odvolací soud v souzené věci za rozhodné, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaní v předmětném období nezpůsobili prodlení, které by bylo takové intenzity, aby mělo zásadní vliv na splnění závazku žalobkyně dokončit dílo ve sjednaném termínu. V této souvislosti dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že postupoval v rozporu s ustanovením , neboť jeho závěr, že opožděná reakce žalovaných neznamenala takovou prodlevu, která by měla za následek zdržení všech prací na díle, závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Odvolací soud však zpracování znaleckého posudku, jak navrhovala, nenařídil a posoudil rozhodnou skutečnost nesprávně sám.

O tom, které z navrhovaných důkazů budou provedeny, rozhoduje soud (srov. větu druhou , dále právní závěry například v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sp. zn. , ze dne 22. února 2011, sp. zn. , ze dne 18. října 2011, sp. zn. , ze dne 14. června 2012, sp. zn. a v jeho rozsudku ze dne 24. května 2011, sp. zn. , jež jsou – stejně jako níže odkazovaná rozhodnutí – veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu, či z konstantní judikatury Ústavního soudu například jeho nález ze dne 3. listopadu 1994, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 2, ročník 1994, pod číslem 49, dále nález ze dne 6. prosince 1995, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 4, ročník 1995, pod číslem 80 a nález ze dne 8. července 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 15, ročník 1999, pod číslem 100). I kdyby dovolatelka naznačovala tvrzením o neprovedení navrženého důkazu možnou vadu řízení, je tato její námitka irelevantní, protože podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedené tvrzení dovolatelky o případném procesním pochybení odvolacího soudu nezahrnuje žádnou otázku procesního práva, která by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení a k vadám řízení (i kdyby byly dány) dovolací soud přihlíží jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ).

Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání dle je i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. ). Tak tomu však v souzené věci není, předkládá-li dovolatelka k řešení otázky vztahující se k výkladu a , neboť – jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí – odvolací soud své rozhodnutí na řešení těchto otázek dle nezaložil, když na předmětnou věc aplikoval příslušné normy obchodního zákoníku.

Kromě toho je třeba dovolatelce vytknout, že dovolání postrádá i vymezení dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci dle způsobem uvedeným v ustanovení

Požadavkům na obligatorní obsahové náležitosti dovolání stanoveným v nevyhovuje dovolání ani v té části, v níž směřuje proti výroku o nákladech řízení a která postrádá jakoukoliv argumentaci. Ani v tomto ohledu se tudíž nelze přípustností dovolání zabývat.

Vytýkané nedostatky dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), dovolatelce uplynula dne 2. března 2015 (srov. větu první a druhou ). Jde přitom o takové vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit důvodnost dovolání, stejně jako přípustnost dovolání v části, v níž směřuje proti výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení pro vady odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 7. září 2015

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu