Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2024/2015

26 Cdo 2024/2015

U S N E S E N Í

P. P.

DRUŽSTVU STŘÍTEŽ

,

se sídlem v Stříteži nad Ludinou 228, IČO: 00149691, zastoupenému JUDr. Jiřím Rakem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 58/31, o zaplacení částky 678.672,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. dubna 2014, č. j. -682, ve spojení s usnesením ze dne 26. května 2014, č. j. -695, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K odvolání obou účastníků řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. dubna 2014, č. j. -682, ve spojení s usnesením ze dne 26. května 2014, č. j. -695, rozsudek Okresního soudu v Přerově (soudu prvního stupně) ze dne 30. ledna 2012, č. j. -508, ve spojení s usnesením ze dne 21. června 2012, č. j. -539, potvrdil ve vyhovujícím výroku I. týkajícím se povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 426.533,- Kč s tam specifikovaným příslušenstvím a v zamítavém výroku II. ohledně částky 252.139,- Kč s tam uvedeným příslušenstvím (výrok I.); současně ho změnil v nákladových výrocích III., IV. a V. (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok III.) a státu (výrok IV.).

Proti výroku I., pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně (ve spojení se shora označeným usnesením) ve vyhovujícím výroku I., a proti výrokům II., III. a IV. rozsudku odvolacího soudu (který byl spolu se shora označeným usnesením doručen žalovanému k rukám jeho zástupce s procesní plnou mocí dne 25. června 2014 a který obsahoval řádné poučení o dovolání) podal žalovaný dne 22. srpna 2014 prostřednictvím svého advokáta u soudu prvního stupně dovolání, k němuž se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil. Dovolání obsahuje označení věci, soud, jemuž je adresováno, rozsudek odvolacího soudu, proti němuž směřuje, a vymezení rozsahu, v němž je uvedený rozsudek napaden. Přípustnost dovolání dovolatel odvozuje z ustanovení s odůvodněním, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které

„nebyly dosud v rozhodování dovolacího soudu řešeny a nebo … jsou v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu ČR rozhodovány odlišně jak od závěru soudu prvního stupně tak soudu odvolacího“.

Dále uvedl, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Nakonec dodal, že

„přesnou citaci otázek zásadního právního významu soudu zašle spolu s podrobnějším odůvodněním dovolání dodatečně“.

Dovolání z 22. srpna 2014 pak dovolatel doplnil (na výzvu soudu prvního stupně – usnesení ze dne 9. září 2014, č. j. -714) advokátním podáním doručeným soudu prvního stupně dne 26. září 2014.

Podle věty první ( , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII / – dále opět jen „ “), dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání ( ). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu marným uplynutím propadné dvouměsíční (prekluzivní) lhůty podle se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno, je bezpředmětná, neboť ustanovení pro dovolací řízení neplatí ( ). Jde-li o vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, podle ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. ) nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (resp. jeho části), aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud.

V daném případě dovolateli uplynula dovolací lhůta v pondělí 25. srpna 2014. Jeho dovolání podané u soudu prvního stupně v této lhůtě (konkrétně 22. srpna 2014) neobsahovalo údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (v intencích shora vylíčených), a ani vymezení důvodu dovolání. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení , pak musí být odmítnuto podle ustanovení , aniž by bylo možno přihlédnout k pozdějšímu doplnění dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 18. června 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z 29. dubna 2015, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání ve shodě s podaným výkladem odmítl podle

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat, neboť vyjádření se minulo důvody, pro něž bylo dovolání odmítnuto, a proto bylo pro rozhodnutí o dovolání bezvýznamné.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. srpna 2015

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu