Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1995/2015

25 Cdo 1995/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobkyně K. K., zastoupené JUDr. Vladimírou Smetanovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Vodičkova 20, proti žalované Krajské zdravotní a.s., se sídlem Ústí nad Labem, Sociální péče 3316/12A, IČO 25488627, zastoupené JUDr. Otakarem Pazdziorou, advokátem se sídlem Děčín, Řetězová 2, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 11. 2014, č. j. -233, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 11. 2014, č.j. -233, neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu , neboť v něm dovolatelka nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání musí být formulováno tak, aby z něj bylo přesně patrné, které z hledisek vyjmenovaných v má dovolatelka za splněné a v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti spatřuje, přičemž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení ; ostatně ani tu dovolání žalobkyně neobsahuje (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu). Souladnost této judikatury dovolacího soudu s ústavním pořádkem potvrdil Ústavní soud např. v usneseních ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , uveřejněná na webových stránkách Ústavního soudu).

Dovolatelka pouze polemizuje s hodnocením důkazů odvolacím soudem, rozporuje závěry znaleckých posudků a požaduje doplnění dokazování dalším znaleckým zkoumáním, jímž má být zjištěno pochybení žalované při poskytnutí zdravotní péče. Dovolacím důvodem pak má být nedostatečné zjištění skutkového stavu, na základě něhož dospěl odvolací soud k nesprávnému právnímu posouzení věci. Takto formulované dovolání však postrádá položení právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit ( ), dovolací námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale jen proti zjištěnému skutkovému stavu, čímž však nelze přípustnost dovolání podle o. s .ř. založit.

Jelikož dovolatelka nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle až 238a , trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna ( věta první ). Z ustanovení přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. srpna 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu