Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1685/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci zástavního věřitele M. P., zastoupeného Mgr. Aloisem Šatavou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1104/13, PSČ 110 00, proti zástavnímu dlužníkovi Ing. K. Č., zastoupenému JUDr. Janou Zázvorkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Svobodova 137/7, PSČ 128 00, o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání zástavního věřitele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2012, č. j. -182, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze k odvolání zástavního věřitele potvrdil usnesení ze dne 12. března 2012, č. j. -137, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu o nařízení prodeje zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka, a to pozemku parc. č. 1890/1 o výměře 670 m² a pozemku parc. č. 1891/1 o výměře 696 m² v k. ú. Z. v obci P., k uspokojení pohledávky ve výši 4.700.000 Kč s 0,5 % úrokem z prodlení denně z částky 7.700.000 Kč od 22. srpna 2008 do zaplacení, včetně výroku o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti „všem výrokům“ usnesení odvolacího soudu podal zástavní věřitel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , , (dále též jen „“), jako nepřípustné.

V rozsahu, ve kterém směřuje proti té části výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti výroku napadeného usnesení o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle [o situaci předvídanou v nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.

Nejvyšší soud předesílá, že k podání dovolatele ze dne 17. února 2015, označenému jako „stanovisko dovolatele“, nemohl při posuzování přípustnosti dovolání přihlížet, neboť změna či doplnění dovolacích důvodů (a to i formou doplnění nové argumentace v mezích téhož dovolacího důvodu) je podle věty první možná jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání; ta dovolateli uplynula v březnu 2013 (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 148/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci soud prvního stupně – posuzuje zástavním právem zajištěnou pohledávku – uzavřel, že smlouva o převodu obchodního podílu je neplatná, neboť jednak dohoda o ceně za převáděný obchodní podíl není určitá, a jednak podpisy na ní nejsou úředně ověřeny. Odvolací soud jeho právním závěrům výslovně přisvědčil, považuje je za správné a odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně, a vypořádal se s odvolacími námitkami zástavního věřitele.

Spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacímu důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009 sp. zn. ). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže, a dovolání je – podle – nepřípustné jako celek.

K výše popsaným závěrům srov. usnesení Nejvyššího soudu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54, či z pozdějších rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2011, sp. zn. (jež obstálo i v ústavní rovině, když ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 20. března 2013, sp. zn. ), anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2015, sp. zn. . Označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu dále uvedená, na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Dovolatel ve vztahu k závěru soudů nižších stupňů, podle něhož je smlouva o převodu obchodního podílu neplatná (i) proto, že dohoda o ceně není určitá, pouze opakovaně uvádí, že dohoda byla určitá, aniž otevírá jakoukoliv právní otázku, natož otázku, jež by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným. Jelikož závěr o neplatnosti úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu pro neurčitost ujednání o výši či způsobu určení výše ceny za převod podílu obstojí – v případě jeho správnosti – jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2006, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 133, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. , ze dne 3. října 2007, sp. zn. , anebo ze dne 15. listopadu 2010, sp. zn. , či rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2009, sp. zn. ), není v projednávané věci dovolání přípustné ani pro posouzení otázky neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu pro absenci úředního ověření podpisů smluvních stran na samostatné dohodě o ceně za převod obchodního podílu. Její věcný přezkum by nemohl ovlivnit výsledek sporu a nikterak by se tudíž neprojevil v právních poměrech účastníků řízení, resp. v postavení dovolatele vůči druhé straně sporu.

Pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání Nejvyšší soud podotýká, že podle ustálené judikatury (vztahující se k právní úpravě účinné do 31. prosince 2013) je dohoda o výši ceny za převod obchodního podílu, popř. o způsobu jejího určení, obligatorní náležitostí úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu (srov. rozhodnutí citovaná v předchozím odstavci). Dovolatel se tudíž mýlí, usuzuje-li, že ujednání o výši ceny či způsobu jejího určení není součástí smlouvy o převodu obchodního podílu. Současně platí, že smlouva o převodu obchodního podílu musí být vyhotovena písemně a podpisy na ní musí být úředně ověřeny ( věta druhá , obchodního zákoníku; dále jen „obch. zák.“). K důsledkům nedostatku zákonem požadovaných formálních náležitostí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. . Je-li dohoda o ceně či způsobu jejího určení obsažena v příloze ke smlouvě o převodu obchodního podílu, dopadají na ni (jakožto součást smlouvy) požadavky kladené na formu smlouvy o převodu obchodního podílu; příloha tudíž musí být sjednána písemně (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2006, sp. zn. ) a podpisy na ní musí být taktéž úředně ověřeny ( věta druhá obch. zák. a obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. ).

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání zástavního věřitele bylo odmítnuto a zástavnímu dlužníkovi vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny zástupkyně zástavního dlužníka za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 4. května 2015) podle bodu 4 a advokátního tarifu, ve výši 1.500 Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč podle tak dovolací soud přiznal zástavnímu dlužníkovi k tíži zástavního věřitele celkem 2.178 Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 23. června 2015

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu