Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1172/2015

22 Cdo 1172/2015

U S N E S E N Í

CEE INVEST ENERGY a. s.,

PÍSEK OSTRAVA s. r. o.

, se sídlem v Ostravě, Ostrava-Poruba, Slavíkova 1744/22, identifikační číslo osoby 26795213, zastoupenému JUDr. Ilonou Křížkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Moravské Ostravě, Sokolská třída 451/11, o zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. října 2014, č. j. -279, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.500,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce JUDr. Matěje Zachveji.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. března 2014, č. j. -228, kterým bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. č. 2816/1, v katastrálním území P. n. O., spočívajících v ukládání, skladování či jiném nakládání s odpady či jinými obdobnými věcmi a v provozování jakékoliv hornické či jí (charakterem či rozsahem) obdobné činnosti na tomto pozemku, který je ve vlastnictví žalobce. Současně žalovanému uložil, aby zaplatil žalobci na náhradě nákladů řízení 2.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce. Odvolací soud rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze v dovolacím řízení přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání ( ). Přitom je dovolací soud vázán nejen tím, který z dovolacích důvodů byl uplatněn, ale i tím, jak byl důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění. K vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, lze přihlédnout jen v případě přípustného dovolání. Kvůli absenci způsobilého dovolacího důvodu se dovolací soud nemohl zabývat tím, zda rozhodnutí odvolacího soudu bylo pro žalovaného „překvapivé“.

Jestliže odvolací soud svůj právní závěr založil na dvou na sobě nezávislých důvodech, pak sama okolnost, že jeden z těchto důvodů (eventuálně) neobstojí, nemůže mít vliv na správnost závěru odvolacího soudu, jestliže obstojí důvod druhý (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. října 2001, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 779).

To platí i tehdy, nemohl-li být druhý důvod podroben dovolacímu přezkumu (rozsudek ze dne 24. června 2003, sp. zn. , Soubor

civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu

č. C 2021, viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 1997, sp. zn. ; k obsahově shodným závěrům dospěl Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněném pod č. 188 v sešitě č. 12/2005 časopisu Soudní judikatura, v němž dovodil, že spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno).

V dané věci opřel odvolací soud opodstatněnost žaloby o dva zásadní důvody: Jednak měl za to, že nedošlo k platnému převodu práv k dobývacímu prostoru na žalovaného, resp. již na jeho předchůdce, jednak uvedl, že žalovaný nemá soukromoprávní titul k užívání pozemku patřícího žalobci; takový titul je pro těžbu nerostů a následné provádění rekultivace cizího pozemku nezbytný. Dovolání však polemizuje jen se závěrem týkajícím se práv k dobývacímu prostoru, názor o nedostatku soukromoprávního titulu k užívání pozemku žalobce zůstal nedotčen a dovolací soud jej nemůže přezkoumávat (lze jen podotknout, že nad rámec argumentace odvolacího soudu o neplatnosti smlouvy poukazuje žalobce ve vyjádření k dovolání i na to, že již jeho právní předchůdce ji vypověděl). Proto by rozhodnutí odvolacího soudu obstálo i v případě, že by jeho úvahy o převodu (resp. i přechodu, pokud jde o dědění) práva k dobývacímu prostoru nebyly správné; dovolání tak není přípustné.

Dovolací soud odkazuje na vyjádření žalobce k dovolání, zejména na tu část, ve které se zdůvodňuje, proč je k dobývání v tomto případě nezbytný i soukromoprávní titul. Přiléhavý je odkaz na novelu horního zákona, provedenou (i na důvodovou zprávu k němu), která vypustila ze zákona možnost „nabývat pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem nemovitostí nebo práv k nemovitostem“ vyvlastněním (srov. též , horního ve znění před touto novelou a současné znění tohoto ustanovení). Z toho vyplývá i závěr, že bez soukromoprávního titulu k nemovitostem přímo dotčeným dobýváním ložiska nerostů není jejich užívání k těžbě možné.

Vzhledem k tomu, že dovolání není podle ustanovení přípustné, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu