Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
44F0895F6F8E1274C1257E990046ECB7.html
HTML · 12.7 KB
No categories available
26 Cdo 4465/2014
26 Cdo 4465/2014
U S N E S E N Í
AGROPOL Mikulov, spol s r.o.
České republice – Státnímu pozemkovému úřadu
, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, IČO 01312774, o zaplacení částky 772.992,83 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 129/2013 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2014, č. j. 11 Co 216/2014 -51, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žalovaná
je povinna
zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.181,- Kč, k rukám JUDr. Kateřiny Pavlíkové, advokátky se sídlem Brno, Příkop 843/4, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2014, č. j. 11 Co 216/2014 -51, odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. / – dále opět jen „o. s. ř. “), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Konkrétně dovolání neobsahuje řádnou specifikaci údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř. o. s. ř. ), a není v něm – způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. – vymezen ani dovolací důvod.
Přípustnost dovolání dovozovala z toho, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“. V této souvislosti však nelze opomenout, že k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. (resp. jeho části), aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 11. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013 ). Má-li tedy být dovolání přípustné podle citovaného ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a sp. zn. 29 Cdo 1983/2013 /ústavní stížnosti podané proti citovaným usnesením Ústavní soud České republiky odmítl usneseními z 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , a z 3. 2. 2014, sp. zn. I. ÚS 3043/13/ , z 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z 28. 11. 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013 ). Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála, neboť takovou otázku hmotného práva neformulovala a nelze ji identifikovat ani z obsahu jejího dovolání. Kromě toho – s přihlédnutím k charakteru uplatněných dovolacích námitek – nelze ani ztratit ze zřetele, že vady řízení a nesprávná skutková zjištění (dovolatelkou rovněž uplatněná) nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Pokud dovolatelka v závěru svého dovolání „v podrobnostech“ odkazovala na „argumentaci, kterou uplatnila v předchozím řízení“, lze dodat, že jakákoli „argumentace“ učiněná v řízení před vydáním (vyhlášením) napadeného rozhodnutí z povahy věci nemůže reagovat na závěry, na nichž následně odvolací soud založil své rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4405/2008 ).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 15. května 2015
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu