Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4462/2014

28 Cdo 4462/2014

U S N E S E N Í

L. S. D.

TOWN INVEST s.r.o.

,

IČ: 252 43 985, se sídlem ve Svatavě, Pobřežní 161, zastoupena opatrovníkem Mgr. et MUDr. Pavlem Strejcem, advokátem se sídlem v Sokolově, 5. května 655, o zaplacení částky 804.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. května 2014, č. j. -88, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :( )

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. května 2014, č. j. -88, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. ledna 2014, č. j. -60, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 804.000,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , , ve znění pozdějších předpisů ), neboť dovoláním označené otázky řeší rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit, a dovolání tak není přípustné (k hlediskům přípustnosti dovolání srov. ).

K otázce důkazního břemene k prokázání relevantních skutečností z hlediska uplatněného nároku, lze odkázat na judikaturou formulované a odůvodnění závěry (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. října 1997, sp. zn. , publikované v časopise Právní rozhledy pod č. 7/1998), že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Věřitel, který se soudně domáhá po dlužníku vrácení půjčených peněz, musí v intencích , (obč. zák.) splnit důkazní povinnost (unést důkazní břemeno) o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o půjčce peněz a že peníze měly být v dohodnuté době vráceny, jakož i o tom, že tyto peníze dlužníku skutečně půjčil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. ledna 2002, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2008, sp. zn. , spolu s ostatními rozhodnutím Nejvyššího soudu dostupný na internetových stránkách www. nsoud.cz).

Skutečnosti o uzavření smlouvy o půjčce s žalovanou žalobce v řízení neprokázal, přičemž daný závěr odvolacího soudu, že žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání skutečností o půjčení peněz, představuje skutkové zjištění soudu (výsledek hodnocení v řízení provedených důkazů; ), nikoliv právní závěr (aplikace práva na zjištěný skutkový stav).

Jde-li o samotnou otázku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení ( a 2 , – dále jen „obč. zák.“), konkrétně stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí doby, lze pak rovněž odkázat na závěry konstantní judikatury (srov. např. již rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. září 1974, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 38/1975, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2000, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. srpna 2007, sp. zn. , publikovaný v časopise Právní rozhledy pod č. 6, ročník 2008, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2010, sp. zn. , , ze dne 18. května 2011, sp. zn. , a ze dne 6. května 2013, sp. zn. ), z níž vyplývá, že pro počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby je rozhodný den, kdy se oprávněný v konkrétním případě skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Přitom je nutno vycházet z prokázané a skutečné, nikoli tedy jen předpokládané vědomosti oprávněného o těchto skutečnostech; touto vědomostí ustanovení obč. zák. ovšem nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit.

Počátek běhu subjektivní promlčecí doby nelze proto spojovat až s vědomostí žalobce, že v řízení neprokázal své tvrzení o existenci smlouvy o půjčce a že soud poměřuje jeho nárok ustanoveními o bezdůvodném obohacení. Uzavřely-li soudy nižších stupňů, že žalobce neprokázal skutečnosti o uzavření smlouvy, nemohlo žalobcovo tvrzení o poskytnutí peněz žalované coby půjčky obstát ani při posouzení počátku běhu subjektivní promlčecí doby. Skutkové zjištění, že žalobce žalované poskytl částku 804.000,- Kč bez právního důvodu, logicky vzato neumožňuje než uzavřít, že subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho práva na zaplacení žalované částky (vydání bezdůvodného obohacení) začala běžet v okamžiku, kdy (bez právního důvodu) převedl peníze na účet žalované. Již tehdy – vycházeje z výsledků provedeného dokazování – získal vědomost, že žalovaná se na jeho úkor obohatila (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. , přiměřeně též usnesení ze dne 11. listopadu 2014, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil ani při řešení otázky promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení a tedy ani v případě této položené otázky žádný z předpokladů přípustnosti dovolání dle naplněn není.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , části věty před středníkem a za situace, kdy žalované, jež by na jejich náhradu měla jinak zásadně právo, v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. dubna 2015

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu