Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4968/2014

23 Cdo 4968/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně KUEHNE + NAGEL A.E., se sídlem 330, El. Venizelou Ave, 176 75 Kallithea – Atény, Řecko, registrační č. 42725/01NT/B/99/294(08), zastoupené JUDr. Michalem Lorencem, advokátem se sídlem v Praze 3, Žerotínova 1132/34, PSČ 130 00, proti žalované Hungarian Transport CZ s.r.o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, IČO 63979047, zastoupené Mgr. Vladimírem Bendou, hostujícím evropským advokátem se sídlem v Senici, Hollého 745/34, PSČ 905 01, s adresou pro doručování v České republice Mgr. Vladimír Benda, Úžice, Hlavní 29, PSČ 277 45, o zaplacení částky 106.344,81 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č.j. -392, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. května 2013, č. j. -312, žalobě vyhověl, když uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 106.344,81 EUR spolu s úroky z prodlení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení (výrok II.). K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. května 2014, č.j. -392, ve znění opravného usnesení ze dne 26. června 2014, č.j. -400, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil co do výroku I., změnil co do výroku o nákladech řízení tak, že je snížil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním do všech jeho výroků, když jsou dány důvody dovolání dle a Žalovaná setrvává na svém stanovisku, že od 15. srpna 2009 není s žalobkyní v obchodním kontaktu a uhradila pouze faktury za přepravy, které si objednala. Závěr soudu není jednoznačný, prozkoumatelný a vnitřně nerozporný. Soud neuvedl, jak hodnotil jednotlivé důkazy a odvolací soud se nijak nevypořádal s námitkou týkající se znaleckého posudku, když sám znalec uvedl, že zpracování znaleckého posudku bral pouze jako analytickou činnost. Napadený rozsudek vychází z nesprávného právního posouzení, když je nepřezkoumatelný a soud nesprávně posoudil předložené důkazy i jejich právní dopad, následkem čehož došlo k nesprávné aplikaci procesního a hmotného práva. Tyto nedostatky měly být odstraněny rozhodnutím odvolacího soudu o zrušení rozsudku soudu prvního stupně, což se však nestalo. Z těchto důvodů dovolatelka navrhuje, aby byl napadený rozsudek dovolacím soudem v celém rozsahu zrušen a vrácen k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání vyjádřila dne 24. října 2014 a uvádí, že dovolání žalované neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani tvrzení, v čem žalovaná spatřuje splnění zákonných předpokladů přípustnosti dovolání, když pouze obecně odkazuje na ustanovení a Žalobkyně má za to, že žalovaná zaměňuje dovolací důvody s důvody odvolacími, jakož i činnost a rozsah přezkumu dovolacího soudu se soudem odvolacím. Opětovné přezkoumání či posouzení skutkových otázek, jakož i hodnocení provedených důkazů, není předmětem řízení před dovolacím soudem. S ohledem na formální nedostatky by mělo být podání žalované odmítnuto. Pokud dovolací soud neshledá důvody pro odmítnutí dovolání, nechť jej zamítne a přizná žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. bod 2 článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení) při splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ) dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle věta první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle i ustálené judikatury dovolacího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2014, sen. zn. ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Dovolatelka v dovolání toliko namítá nesprávné hodnocení důkazů, nepřezkoumatelnost rozhodnutí a pochybení soudu druhého stupně, když se nevypořádal se všemi jejími odvolacími námitkami. Blíže však nevymezila nesprávně vyřešenou otázku hmotného nebo procesního práva, na níž je založeno rozhodnutí odvolacího soudu. Podstatu dovolání tvoří výhrada, že soud měl dospět k odlišným skutkovým zjištěním. Dovoláním žalovaná polemizuje se skutkovými zjištěními a tvrdí vadu řízení. Dovolatelkou namítaná nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu však není způsobilá vyvolat přípustnost dovolání a dovolací soud se jí nemohl zabývat, neboť jde o vadu řízení, k níž by dovolací soud mohl za určitých podmínek přihlédnout pouze tehdy, bylo-li by dovolání přípustné ( ). Samotná vada řízení však přípustnost dovolání dle ustanovení vyvolat nemůže.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl, neboť není přípustné.

Dle ustanovení věta druhá se rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. března 2015

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu