Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 109/2015

U S N E S E N Í

V. Ř.

, zastoupenému Mgr. Gabrielou Plášilovou, advokátkou se sídlem v Chebu, Březinova č. 18/13, pro 109.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. května 2014, č. j. -34, takto:

Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu Plzni ze dne 24. března 2014, č. j. -20,

se ruší

a věc

se vrací

Okresnímu soudu v Chebu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Na návrh oprávněné Okresní soud v Chebu pověřením ze dne 8. 4. 2013, č. j. -15, pověřil soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, provedením exekuce podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 9. 2002, č. j. -11, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 6. 2004, č. j. , k uspokojení peněžité částky ve výši 109.000,- Kč s příslušenstvím.

Povinný podáním podaným dne 5. 8. 2013 k rukám pověřeného soudního exekutora navrhl úplné zastavení exekuce. Svůj návrh odůvodnil tím, že nemá žádný majetek, který by bylo možno exekucí postihnout a že je veden na Úřadu práce v Chebu, kde nepobírá žádné dávky ani sociální příspěvky a v bytě, kde bydlí, je veškeré vybavení ve vlastnictví paní J. K.

Pověřený soudní exekutor návrhu povinného na zastavení exekuce nevyhověl a postoupil jej k rozhodnutí Okresnímu soudu v Chebu, který poté usnesením ze dne 24. 3. 2014, č. j. -20, návrh povinného zamítl. Dospěl k závěru, že povinný ani na výzvu soudu nenabídl pro svá tvrzení žádné důkazy, a že z dosavadního průběhu exekuce nelze učinit závěr o tom, zda má povinný postižitelný majetek, který přesahuje alespoň výši nákladů, jelikož doposud bylo rozhodnuto toliko o „mobiliární“ exekuci.

K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13. 5. 2014, č. j. -34, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že exekuční řízení bylo zahájeno 15. 3. 2013; neuplynula tak doposud dostatečná doba k tomu, aby exekutor náležitým způsobem prověřil majetkové poměry povinného a zvážil, zda je možno exekuci provádět některým ze způsobů uvedených v ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“).

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný v celém rozsahu dovoláním, doplněném po ustanovení právního zástupce, ve kterém namítá, že odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, když dospěl k závěru, že důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), není dán, aniž si od soudního exekutora vyžádal zprávu o majetku povinného, nákladech exekuce a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Dále namítá, že řízení je stiženo vadou podle ustanovení , kdy soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, byl nesprávně obsazen. Usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 24. 3. 2014, č. j. -20, totiž vydal Mgr. J. J. asistent soudce, což je podle názoru dovolatele v přímém rozporu se zákonnou úpravou rozsahu, ve kterém se asistent soudce může podílet na rozhodovací činnosti soudu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení Krajského soudu v Plzni a usnesení Okresního soudu v Chebu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolací soud dovolání povinného zamítl jako nedůvodné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť odvolací soud se při řešení právní otázky, zda jsou dány důvody pro zastavení exekuce, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ( ), přezkoumal napadené rozhodnutí ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.

Podle ustanovení ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle § 55 odst. 3 ex. řádu podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložiliy k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi opakovaně dospěl k závěru, že pokud by povinný podal řádný návrh na zastavení exekuce podle ustanovení , soud by se jím zabývat musel, a že v takovém případě pak soud vyžádá od soudního exekutora zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, popřípadě jaká je jeho hodnota, a jaké jsou náklady exekuce, a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Na základě vyjádření exekutora pak posoudí, zda důvod k zastavení exekuce podle ustanovení je dán, přičemž exekuci podle tohoto ustanovení lze zastavit, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek, event. je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. apod.). Od tohoto právního názoru dovolací soud nemá důvod se odchýlit.

Z výše uvedeného proto vyplývá, že dospěl-li odvolací soud k závěru, že důvod k zastavení exekuce podle ustanovení není dán, aniž si od soudního exekutora vyžádal zprávu o majetku povinného a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce popřípadě i ke způsobu provádění exekuce do budoucna, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž i nesprávné; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení zrušil. Protože důvody, pro které bylo toto rozhodnutí zrušeno, platí i pro usnesení soudu prvního stupně, Nejvyšší soud současně zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ), jestliže o nákladech exekuce nebude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a následující ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. února 2015

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu