Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3834/2014

25 Cdo 3834/2014

U S N E S E N Í

Z. L.

JUDr. L. Š., Ph.D.

, advokátovi se sídlem Kladno, Kleinerova 1504, zastoupenému Mgr. Martinem Štuksou, advokátem se sídlem Praha 4, Kaplická 1037/12, o 607.165,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2014, č.j. -309, , ve znění opravného usnesení ze dne 7. 5. 2014, č.j. -320, , takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2014, č.j. -309, , ve znění opravného usnesení ze dne 7. 5. 2014, č.j. -320, ,

se

ve výroku II.

zrušuje

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

II. Dovolací řízení

se

v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku III. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2014, č.j. -309, , ve znění opravného usnesení ze dne 7. 5. 2014, č.j. -320, ,

zastavuje.

Odůvodnění:

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 607.165,90 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za vadný výkon advokacie.

Okresní soud Praha – východ rozsudkem ze dne 31. 5. 2012, č.j. -246, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 21. 3. 2013, č.j. -284, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 607.165,90 Kč s 3% úrokem z prodlení z této částky od 28. 4. 2003 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení ve výši 120.840,- Kč.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 2. 2014, č.j. -309, , ve znění opravného usnesení ze dne 7. 5. 2014, č.j. -320, , změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé tak, že se žaloba co do úroku z částky 89.766,- Kč zamítá, v dalším jej ve věci samé potvrdil (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 235.491,- Kč (výrok II.) a náklady odvolacího řízení ve výši 35.273,- Kč (výrok III.). Při rozhodování o nákladech řízení před soudem prvního stupně odvolací soud převzal závěry soudu prvního stupně jak z napadeného rozhodnutí, tak i z jeho již dříve zrušených rozhodnutí. Postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Proti výrokům II. a III. rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. V následném podání ze dne 26. 5. 2014 žalovaný sdělil, že dovolání nadále směřuje pouze proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu (neboť jeho námitkám ve vztahu k výroku o nákladech odvolacího řízení bylo vyhověno opravným usnesením odvolacího soudu). Rozsudek napadá z důvodu nesprávného právního posouzení, když soud pominul skutečnost, že v době jeho rozhodování byla již zrušena, v důsledku její aplikace tak došlo k nesprávnému určení výše nákladů řízení. Odvolací soud se aplikací po jejím zrušení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud změnil rozsudek soudu odvolacího v napadeném výroku tak, že je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 177.669,- Kč.

Žalobkyně ve svém vyjádření označuje dovolání za zmatečné, opožděné a nepřípustné. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl a přiznal jí náhradu nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 7 a čl. II. bodem 2 – podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „ “) a shledal, že bylo podáno včas, oprávněnou osobou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ).

Podání dovolatele ze dne 26. 5. 2014 označené jako

„návrh na změnu rozsahu dovolání“

, ve kterém sděluje, že dovolání nadále směřuje pouze proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu, posoudil Nejvyšší soud dle jeho obsahu ( ) jako částečné zpětvzetí dovolání a dovolací řízení tudíž v rozsahu zpětvzetí zastavil ( věta druhá per analogiam).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalovaného je přípustné ve smyslu , neboť se odvolací soud v napadeném rozhodnutí skutečně odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolání je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu , může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval.

byla nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb., jako neústavní zrušena, a to s účinností od 7. 5. 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů. Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že při absenci zvláštního právního předpisu o sazbách odměny za zastupování stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni je namístě postup podle věty první části věty za středníkem , tedy určení odměny advokáta za zastupování účastníka řízení podle advokátního tarifu (vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. ). Rozhodným okamžikem pro posouzení, který právní předpis je třeba aplikovat, je zrušení Rozhoduje-li tedy soud o nákladech řízení po zrušení , tj. po 7. 5. 2013, použije pro určení výše odměny advokáta advokátní tarif (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. , publikovaný pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. , a ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněných pod č. 2/2014 a 40/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že právní posouzení výše odměny advokáta, a tudíž i výše nákladů řízení, odvolacím soudem není správné. Jestliže odvolací soud v tomto případě rozhodl dne 5. 2. 2014 o náhradě nákladů řízení podle , pak na věc aplikoval nesprávný právní předpis a odchýlil se od rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Nejvyšší soud proto dovoláním napadený výrok II. rozsudku odvolacího soudu zrušil ( ) a v tomto rozsahu vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud nevyužil možnosti změny rozsudku odvolacího soudu, připuštěné ustanovením , neboť zastává názor, že tato možnost, nikoli povinnost (viz dikce „může“), přichází v úvahu (při splnění zákonného předpokladu, že dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout) tam, kde nad účelem novely tuto možnost upravující, tj. , jímž bylo „vyřešení neúnosného zatížení Nejvyššího soudu“ a „posílení role Nejvyššího soudu jako sjednotitele judikatury tak, aby jeho rozhodovací praxe měla spíše prospektivní charakter“ (viz důvodová zpráva k citovanému zákonu), převáží požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení v konkrétní věci. V daném případě tomu tak není, neboť sporná zůstává pouze výše náhrady nákladů řízení, jejíž správná kalkulace pro sjednocovací činnost Nejvyššího soudu podstatný význam nemá.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první ). V novém rozhodnutí o nákladech řízení odvolací soud rozhodne též o nákladech tohoto dovolacího řízení ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. ledna 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu