Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 409/2014

28 Nd 409/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně Home Credit a. s., IČ: 269 78 636, se sídlem v Brně, Nové sady 996/25, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalované I. Č., Č. B., o zaplacení 17.283,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. se nepřikazuje Okresnímu soudu v Českých Budějovicích.

O d ů v o d n ě n í :

Poté, co žalovaná podala odpor proti vydanému platebnímu rozkazu, podáním ze dne 28. března 2014 (doručeným Městskému soudu v Brně dne 31. března 2014) navrhla, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, s odůvodněním, že má bydliště v Č. B. a Městský soud v Brně považuje za podjatý.

Žalobkyně s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasila.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům – Městskému soudu v Brně a Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, jemuž má být věc přikázána (srov. – dále jen „ “) posoudil návrh žalované a shledal, že není opodstatněný.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. d, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. jako součást ústavního pořádku). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Okolnosti uváděné žalovanou důvodem k přikázání věci jinému soudu ve smyslu § 12 odst. 2 nejsou. Tím, že by věc byla přikázána Okresnímu soudu v Českých Budějovicích (v jehož obvodu má žalovaná bydliště), nemůže být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci (a to i se zřetelem k sídlu žalobkyně a jejího zástupce, jež leží v obvodu místně příslušného soudu). Případnou nezbytnou osobní účast žalobkyně při určitém úkonu (účastnické výpovědi) je možno řešit též dožádáním podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Důvodem k delegaci věci z důvodu vhodnosti nemůže být ani nedůvěra žalované v soudce místně příslušného soudu (prozatím ničím nepodložená); jako účastnice řízení má žalovaná právo vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout, a může uplatnit námitku podjatosti (srov. ).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Českých Budějovicích podle ustanovení nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. ledna 2015

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu