Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1415/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele města Česká Lípa, se sídlem T. G. Masaryka 1, Česká Lípa, zastoupeného JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -51 ze dne 15. 2. 2017, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2017, brojil stěžovatel proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. -155 ze dne 9. 6. 2016 a rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. ze dne 14. 3. 2013 a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Předmětem tohoto řízení byl nárok společnosti VETT, a. s., na úhradu závazku vyplývajícího z veřejné služby, kdy jmenovaná společnost zajišťovala pro stěžovatele provoz městské autobusové dopravy.

Dle přesvědčení stěžovatele Nejvyšší správní soud napadeným rozhodnutím porušil jeho ústavně zaručená práva, zakotvená v , y, , a d, a dále i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání. V nyní předložené věci pozornosti Ústavního soudu přitom neuniklo, že ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, proti němuž není ze své podstaty zásadně přípustná (obdobně srov. např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

aj., dostupná, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz). Řízení ve věci samé nadále pokračuje, tudíž není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Nutno dodat, že v tomto případě nebylo možno postupovat ani dle ustanovení , jak žádal stěžovatel. K totožnému závěru dospěl Ústavní soud již v usneseních

sp. zn.

ze dne 23. 3. 2017,

sp. zn.

ze dne 12. 4. 2017 a

sp. zn.

ze dne 26. 4. 2017, vydaných na podkladě návrhů téhož stěžovatele a vážící se k typově shodným případům. Navzdory tomu, že stěžovatel svou argumentaci v projednávané věci částečně rozšířil, mimo jiné se vymezil i vůči shora zmiňovaným rozhodnutím, nemá Ústavní soud důvod se od v minulosti přijatého závěru odchýlit. V podrobnostech na odůvodnění těchto rozhodnutí proto dále odkazuje.

Tvrdí-li stěžovatel, nad rámec dříve uplatněných námitek, že rozhodování o možnosti přijetí jinak nepřípustné ústavní stížnosti ve smyslu nespadá do kompetence přiznané soudci zpravodaji, pak se mýlí. Takovýto výklad neodpovídá jak ustálené rozhodovací praxi Ústavního soudu (např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 3. 2017,

sp. zn.

ze dne 9. 3. 2017,

sp. zn.

ze dne 23. 6. 2016,

sp. zn.

ze dne 17. 9. 2015,

sp. zn.

ze dne 25. 6. 2014 a mnoho dalších), tak ani názorům zastávaným v odborné literatuře (viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 384).

Vzhledem k výše uvedenému proto soudce zpravodaj podle ustanovení návrh odmítl jako nepřípustný ve smyslu téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj