Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1032/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017. č. j. -482, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 23. 11. 2016 se stěžovatelka (církevní právnická osoba) domáhala přikázání věci o určení vlastnictví k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu má sídlo její advokát, který musí často cestovat k nařízenému jednání z Prahy až do Bruntálu. Tím vznikají podle stěžovatelky na její straně v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení zbytečné náklady, neboť údajně vede dalších 48 obdobných restitučních řízení v Olomouci a Opavě. Přikázání věci se proto domáhala z důvodu vhodnosti podle (tzv. delegace vhodná).

Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 1. 2017. č. j. -482, nepřikázal věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s odůvodněním, že se řízení týká práva k nemovitým věcem, a proto místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci není obecný soud žalovaného, ale soud, v jehož obvodu jsou nemovité věci, k nimž má být určeno vlastnické právo podle , kterým je Okresní soud v Bruntále. Nejvyšší soud uvedl, že s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vedlejší účastníci (žalovaní) nesouhlasí; přikázáním věci nemůže být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího, po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci.

Proti napadenému rozhodnutí se stěžovatelka brání ústavní stížností a namítá porušení práva na spravedlivý proces podle a na rovnost účastníků řízení podle d (dále jen " "); porušení svých ústavních práv spatřuje v tom, že vzhledem k četnosti sporů je pro jejího právního zástupce nereálné téměř každý den cestovat z Prahy do Bruntálu (a dalších měst). Soudní jednání jsou navíc často nařízena na osmou nebo devátou hodinu ranní, což znamená, že právní zástupce musí cestovat již o den dříve. Tvrdí, že vzhledem ke složitosti případu si stěžovatelka nemohla k zastupování zvolit žádnou místní advokátní kancelář.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná podle téhož zákona, je však zjevně neopodstatněná podle téhož zákona.

Ústavní soud poznamenává, že obdobnou ústavní stížnost totožné stěžovatelky již dříve odmítl usnesením ze dne 11. 4. 2017,

sp. zn.

, takže pro stručnost a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí. Z citovaného usnesení mj. vyplývá, že: "pokud ústavní stížností napadeným rozhodnutím návrhu na vhodnou delegaci vyhověno nebylo, lze si zrušení takového rozhodnutí Ústavním soudem představit jen ve skutečně zcela mimořádných případech." Nyní souzená věc takovým výjimečným případem zjevně není.

Přikázání věci z důvodu vhodnosti (delegace vhodná) je výjimečný procesní institut, a to zejména proto, že při delegaci dochází k průlomu do ústavního práva na zákonného soudce podle y. Delegaci by musely odůvodnit mimořádné skutečnosti, mezi které rozhodně nepatří vzdálenost sídla advokátní kanceláře od příslušného soudu, už jen proto, že profesionál poskytující právní služby musí s podobnými situacemi počítat a má k dispozici i možnost substituce. Nejvyšší soud přitom dostatečně přezkoumal, zda jsou naplněny předpoklady pro delegaci, uzavřel, že nikoliv a svůj závěr jasně a srozumitelně odůvodnil.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu