Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 368/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila ve věci ústavní stížnosti Ing. Jiřiny Schwarzerové, zastoupené Mgr. Šárkou Vlasanou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Tyršova 498/31, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2016, č. j. -126, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v a v a 3 d (dále jen " ").

Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2016, č. j. -82, bylo zastaveno řízení o návrhu povinné (stěžovatelky) na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (výrok I.); rovněž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinnou (výrok II.). Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. března 2016, č. j. -94, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Napadeným usnesením Nejvyššího soudu bylo řízení o dovolání zastaveno.

Podle stěžovatelky se nalézací ani odvolací soud nezabýval tím, že stěžovatelka splňuje podmínku pro osvobození od soudního poplatku, a proto nemělo být řízení zastaveno. Když podala dovolání, Nejvyšší soud jí vyměřil soudní poplatek, a to za situace, kdy stěžovatelka je nemajetná, což se pokoušela v řízení prokázat. Poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. , podle kterého "...směřuje-li dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků, soudní poplatek z takového dovolání se neplatí." Za dané situace je přesvědčena, že zpoplatnění dovolání v takové věci je proti smyslu daného řízení, neboť účastníku nemůže být znemožněna účast na řízení jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci. V napadeném rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jde o zřejmě bezúspěšné a svévolné uplatňování práva. Podle stěžovatelky tomu tak není, neboť dovolání podala řádně a včas jako oprávněná osoba; proto navrhla zrušit napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadeného rozhodnutí, i rozhodnutími jemu předcházejícími, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti, neposuzuje proto zákonnost vydaných rozhodnutí ani se nezabývá eventuálním porušením běžných práv, pokud nejde současně o porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem.

Jak uvedla sama stěžovatelka v ústavní stížnosti, usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. března 2014, č. j. -33, byl zamítnut její návrh na osvobození od soudních poplatků a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. července 2014, č. j. -45, bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Dovolání stěžovatelky odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. listopadu 2015, č. j. -76, a ústavní stížnost v této věci jako zjevně neopodstatněnou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 7. června 2016,

sp. zn.

.

Za této situace stěžovatelka podala nový návrh na osvobození od soudních poplatků, o němž rozhodl nalézací soud, jak výše uvedeno, dne 18. ledna 2016. Dospěl k závěru, že důvodem pro zastavení řízení je překážka věci rozsouzené. Odvolací soud uvedený závěr potvrdil, dospěl k závěru, že nový návrh je shodný s návrhem původním - stěžovatelka neuvedla nové, pro posouzení podstatné skutečnosti. Dále krajský soud konstatoval s odkazem na předchozí rozhodnutí o dovolání (č. j. -76), v němž se Nejvyšší soud zabýval i otázkou zřejmé bezúspěšnosti uplatňování práva stěžovatelkou, že tento závěr se vztahuje i na další opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků.

Zastavil-li za dané situace Nejvyšší soud řízení o dovolání stěžovatelky pro nezaplacení soudního poplatku, není možné dovolávat se rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. . V projednávané věci totiž dovolání nesměřovalo proti rozhodnutí, jímž by bylo z části nebo zcela rozhodováno o osvobození od soudního poplatku, ale šlo o dovolání proti rozhodnutí o zastavení řízení pro překážku věci rozsouzené.

Námitky stěžovatelky týkající se nesouhlasu s označením jejího postupu jako svévolného nebo zřejmě bezúspěšného uplatňování práva ve smyslu ustanovení jsou jen jejich pouhým opakováním, jak se Ústavní soud již vyjádřil i v usnesení

sp. zn.

, na které lze odkázat.

Podle ustanovení proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu