Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1689/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Miroslava Dokupila a 2. REALITY - X64 CZ s. r. o., sídlem Jateční 178/34, Ústí nad Labem, obou zastoupených JUDr. Dušanem Ažaltovičem, advokátem, sídlem Potočná 41/109, Trenčín - Opatová, Slovenská republika (se zmocněncem pro doručování písemností JUDr. Antonínem Blažkem, advokátem, sídlem V Grni 759, Kunovice), proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 9. března 2016 č. j. -119, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), stěžovatelé napadli shora označené soudní rozhodnutí s tím, že jím bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Současně stěžovatelé požádali Ústavní soud, aby ústavní stížnost projednal s ohledem na ustanovení , neboť nevyčerpali všechny prostředky k ochraně svého práva, které procesní právo skýtá, kdy proti napadenému rozsudku je přípustné odvolání a proti rozhodnutí o odvolání lze podat dovolání.

3. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči byla zamítnuta žaloba stěžovatelů proti žalované PERFECT INVEST, a. s., na určení, že mezi účastníky neexistuje právní vztah ze smlouvy o úvěru č. 111211 ze dne 24. 8. 2011, a stěžovatelům bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16 186 Kč.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Podle Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle , jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

6. Jak sami stěžovatelé zmínili, souzená ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, neboť nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytoval (mezi které nutno v prvé řadě počítat odvolání). Pokud se stěžovatelé dovolávají , použití tohoto ustanovení v souzené věci nepřipadá v úvahu. Na základě sdělení Okresního soudu v Třebíči totiž bylo zjištěno, že napadený rozsudek dosud nenabyl právní moci, neboť jej stěžovatelé napadli odvoláním, takže jednak není splněna podmínka, že ústavní stížnost musí směřovat proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci [srov. ], a jednak podmínka, že musí jít o rozhodnutí "konečné" [viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2001

sp. zn.

(U 28/23 SbNU 353) a ze dne 5. 9. 2001 usnesení

sp. zn.

(U 33/23 SbNU 383)], neboť soudní řízení na základě stěžovateli podaného odvolání dále probíhá a tzv. souběžné rozhodování Ústavního soudu a jiného orgánu veřejné moci je možné pouze za podmínek stanovených . Z tohoto důvodu, protože nebylo možno ani předběžně posuzovat splnění obsahové podmínky pro uplatnění právě citovaného ustanovení (srov. k tomu Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. . Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck 2007, s. 581-582), bylo o věci rozhodnuto soudcem zpravodajem.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2016

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu