Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2823/2022

27 Cdo 2823/2022-624

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky S. K., zastoupené Mgr. Jaroslavem Procházkou, advokátem, se sídlem v Plzni, Rooseveltova 49/16, PSČ 301 00, za účasti S. M., zastoupeného Mgr. Miroslavem Dongresem, advokátem, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Dolní náměstí 679/5, PSČ 466 01, o určení neplatnosti dodatku ke smlouvě o převodu obchodního podílu, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. -583, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Navrhovatelka

je povinna

zaplatit S. M. na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 21. 6. 2021, č. j. -549, určil, že dodatek č. 1 ze dne 7. 6. 2011 ke smlouvě o převodu obchodního podílu společnosti B. J. spol. s r. o., v likvidaci (dále též jen „společnost“ a „dodatek“), uzavřené mezi P. K. (zemřelým dne 12. 6. 2011, dále též jen „P. K.“) a S. M. (dále též jen „S. M.“), je neplatný (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.) a o náhradě nákladů řízení státu (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání S. M. v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na určení neplatnosti dodatku (první výrok), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudy obou stupňů (druhý výrok) a o náhradě nákladů řízení státu (třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[8] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelce nesvědčí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dodatku, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu , ve znění účinném do 31. 12. 2013, z níž se (mimo jiné) podává:

1) Určovací žaloba podle je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 1997, pod číslem 21; srov. i důvody rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. , ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. , a judikaturu v nich citovanou).

2) Má-li právní otázka (platnost právního úkonu), o níž má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu [viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn. , ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 2/2004“), ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. ].

3) Žaloba podle zpravidla není opodstatněna, lze-li žalovat o splnění povinnosti (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. , R 2/2004, ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. , ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. , sp. zn. , a ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. ).

[9] Dovolatelka se v projednávané věci domáhá určení neplatnosti dodatku ke smlouvě o převodu obchodního podílu, jímž byla snížena cena za převod podílu ve společnosti z původně sjednané výše 5.000.000 Kč na 340.000 Kč. Řešení této otázky má podle dovolatelky význam pro dodatečné projednání dědictví a pro uplatnění pohledávky vůči S. M.

[10] Bylo-li by v dědickém řízení sporné, zda zůstaviteli svědčila ke dni jeho smrti pohledávka za S. M. ve výši 4.660.000 Kč (rozdíl v ceně za převod podílu sjednané ve smlouvě o převodu podílu a v dodatku k této smlouvě), byla by namístě žaloba o určení, že zůstavitel byl věřitelem této pohledávky (pohledávky v této výši) ke dni smrti (srov. např. odvolacím soudem přiléhavě citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 1998, sp. zn. , či ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. ). Platnost dodatku by byla posuzována jako předběžná otázka v řízení o této žalobě.

[11] Není-li pak, jak uvádí sama dovolatelka (jediná dědička zůstavitele), existence této pohledávky v dědickém řízení (v řízení o dodatečném projednání dědictví) sporná, nic nebrání tomu, aby o tomto (tvrzeném) majetku (pohledávce) zůstavitele bylo rozhodnuto v řízení o dodatečném projednání dědictví a aby se dovolatelka jakožto věřitelka této pohledávky domáhala jejího zaplacení žalobou o plnění, podanou vůči S. M. V rámci tohoto řízení pak bude posuzována, jako předběžná otázka, platnost dodatku.

[12] Na určení neplatnosti dodatku dovolatelce tudíž naléhavý právní zájem nesvědčí.

[13] S ohledem na řečené pak nečiní dovolání přípustným ani otázka, zda se dovolatelka dovolala relativní neplatnosti dodatku před marným uplynutím promlčecí doby. Nemá-li dovolatelka na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je pro výsledek řízení nepodstatné, zda své tvrzené právo (dovolat se relativní neplatnosti dodatku) uplatnila včas, před uplynutím promlčecí doby. Ani opačný než odvolacím soudem přijatý úsudek by nemohl vést ke zrušení napadeného rozhodnutí (závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je dostatečným důvodem pro zamítnutí návrhu), a proto ani ke změně poměrů dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (viz za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. , či ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. ).

[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 7. 9. 2023

JUDr. Petr Šuk předseda senátu